Obce pro sebe chtějí právo veta: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:39

Šéf parku se domnívá, že by se mělo týkat jen obcí dotčených rozšiřováním ochrany

Obce v národním parku Bavorský les mají právo veta při rozšiřování bezzásahových ploch. Park tedy může rozšiřovat území, kde člověk přírodě nepomáhá – třeba nekácí kůrovcem napadené stromy – ale každé rozšíření musí schválit všechny obce. Čeští starostové chtějí podobnou pravomoc.

Vimperk, Horská Kvilda – Čeští starostové míní, že při platnosti práva veta by s nimi park musel více diskutovat. Čtyři petice různých občanských sdružení přinutily bavorský Zemský sněm ke schválení práva veta pro obce v parku při rozšiřování bezzásahové zóny. V praxi tak může národní park Bavorský les nadále rozšiřovat bezzásahovou plochu z nynějších necelých 13 procent až na vytyčených 75 % rozlohy do roku 2017, ale musí mít požehnání všech obcí.

Čeští starostové, kteří sedí v radě národního parku Šumava, teď chtějí podobnou pravomoc. „Bylo by to perfektní. Doufám, že k tomu také dojde, protože se stále ve všem řídíme podle Bavorského lesa, tak proč nezavést i toto právo? Konečně by se s námi muselo vedení parku začít důkladněji bavit,“ míní starosta Volar Radek Mrkvička.

Právo veta by uvítal i starosta Horské Kvildy Eduard Hones. „My, kteří tu žijeme, bychom měli možnost rozhodovat o tom, co se na Šumavě děje. Nemohl by to dělat někdo za nás,“ říká Hones.

Někteří starostové ale přiznávají, že právo veta může být i nebezpečnou zbraní. To v okamžiku, když si některá z obcí „postaví hlavu“ a bude hlasovat proti ostatním. Sama tak může i nesmyslně blokovat některá rozhodnutí.

„Faktem je, že ne všechny obce jsou rozumné. Právo veta je podle mě až krajní řešení. Stačila by větší vstřícnost ze strany vedení parku a ne, že se naše připomínky berou na vědomí, ale neakceptují,“ řekla starostka Stožce Zdeňka Lelková.

Ředitel národního parku Šumava Alois Pavlíčko nabízí kompromis. Když právo veta, tak pouze pro obec, které se bude rozšiřování týkat.

„Dovedu si představit, že by právo veta mělo území, kterého by se rozšiřování bezzásahových zón dotýkalo. Tedy když by se jednalo o rozšíření například o území u Stožce, tak by toto právo měl Stožec. Jinak by totiž mohlo jít o pozitivní či negativní diskriminaci v tom, že jedna obec by mohla zablokovat opačné rozhodnutí všech ostatních jednadvaceti,“ uvedl šéf parku Pavlíčko.