Čeští lyžaři jezdí za sněhem do zahraničí: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Čeští lyžaři jezdí za sněhem do zahraničí |Author=Jan Hrubeš, Petr Šuleř |Date=2006-01-14 |Source=ČT |Genre=televize…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:39
Čeští lyžaři jezdí za sněhem do zahraničí | |
---|---|
Author | Jan Hrubeš, Petr Šuleř |
Date | 2006-01-14 |
Source | ČT |
Genre | televize |
Respondent | Jiří Hůlka, Jakub Aufrecht, Richard Brillinger, Luboš Krejza, Karel Doležal |
ČT 1
Jan Hrubeš, moderátor
Až pětinásobně se za posledních pět let zvýšil počet Čechů, kteří jezdí lyžovat na německou nebo rakouskou stranu Šumavy. Tvrdí, že zahraniční střediska nabízejí lepší služby a hlavně menší fronty u vleků. Správci českých lyžařských areálů se zatím konkurence příliš neobávají. Podle starostů je to ale důkaz, že u nás chybí moderní zimní střediska.
osoba
Káťo, vem čtyři permice od dvanácti.
osoba
Vezmu čtyři od jedenácti.
osoba
Vem to na slevu.
Petr Šuleř, redaktor
Je všední den dopoledne. Už nyní se přitom na svazích jednoho z největších a nejznámějších hor rakouských středisek Hochficht pohybuje podle odhadu ředitele Richarda Brillingera až dva tisíce Čechů. Auta s českými značkami zaplnila i přilehlá parkoviště. Naprostá většina oslovených návštěvníků sem přijela jen na jeden den, večer se vrací zpět za hranice.
Anketa
osoba
Jsou lepší tady sjezdovky upravený, no.
osoba
Delší trasy, delší terény, lepší sjezdování.
osoba
Ze Šumavy ze to je poměrně blízko sem na Hochficht a ty terény tam na Zadově, tak nejsou určitě na takový úrovni.
osoba
Kopce jsou tady hezčí a je tu míň lidí. Mysleli jsme si, že tu bude míň lidí.
osoba
Protože jsme bez dětí, tak jsme si udělaly dámskou jízdu.
Konec ankety
Petr Šuleř, redaktor
První Češi se v hornorakouských střediscích začali objevovat už po roce devatenáct set osmdesát devět. Lákaly je hlavně upravené delší sjezdovky a větší počet lanovek a vleků. Podle provozovatelů šlo ale spíše o výjimky, většina lyžařů zůstávala v tuzemsku, nebo mířila do známých alpských středisek. Jejich počet se zde začal výrazně zvyšovat kolem roku dva tisíce.
Richard Brillinger, ředitel lyžařského areálu Hochficht, Rakousko
Před pěti lety tady lyžovalo asi pět procent Čechů, teď už je to pětadvacet procent.
Petr Šuleř, redaktor
Mimořádný nápor lyžařů zažívá i pro auta teprve minulý rok otevřený hraniční přechod Zadní Zvonková. Slouží především lidem, kteří se ubytují v Česku, lyžovat ale jezdí do Rakouska. Jde o program, který minulý rok zahájili starostové z okolí Lipenské přehrady. Slibují si od něj hlavně posílení turistického ruchu v zimní sezóně.
Jiří Hůlka, starosta Horní Plané /nezávislý/
Zájem je maximální. Meziroční nárůst je o sto procent.
Jakub Aufrecht, Cizinecká a pohraniční policie, Zadní Zvonková
Dneska je mnohem větší provoz než přes léto. Dneska tady jezdí auto jedno za druhým.
Petr Šuleř, redaktor
Zvyšující se počet Čechů na hornorakouských sjezdovkách souvisí podle správců tamních areálů hlavně s tím, že příjmy v České republice mírně rostou a lidé hledají kvalitnější služby. Přizpůsobili tomu i svou obchodní politiku. Část zaměstnanců se učí česky, stejný jazyk je vidět i na informačních a propagačních materiálech.
Richard Brillinger, ředitel lyžařského areálu Hochficht, Rakousko
Konkrétně dnes je ze všech lyžařů na Hochfichtu asi čtvrtina Čechů. Pochopitelně to moc vítáme.
Jiří Hůlka, starosta Horní Plané /nezávislý/
Ten zájem svědčí jednoznačně o tom, že na Šumavě chybí kvalitní lyžařské středisko.
Petr Šuleř, redaktor
Jednodenní permanentka pro dospělého tady stojí bez jakékoliv slevy dvacet sedm eur, tedy v přepočtu necelých osm set korun. Podle českých správců lyžařských areálů je právě cena hlavním důvodem proč se konkurence rakouských a německých příhraničních středisek příliš neobávají.
Luboš Krejza, Skiareál Lipno
Cenově jsme ještě pořád níže než rakouské areály, to nám dost nahrává v tom konkurenčním boji.
Petr Šuleř, redaktor
Sami čeští správci ale přiznávají, že možnosti rozvoje jejich středisek jsou poměrně omezené. Velká část Šumavy totiž spadá do režimu chráněného území nebo národního parku. Jihočeský kraj se snaží o vybudování nového lyžařského areálu v prostoru současného vojenského újezdu Boletice. Původně usiloval o vyčlenění asi dvanáct set metrů vysokého vrcholu Chlum. S armádou ani ochranáři se ale nedohodl a začal se zajímat o jiné místo, stejně vysokou horu Špičák.
Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje /ODS/
Je to takové řešení, které nabízí kompromis jak pro armádu, tak pro orgány ochrany životního prostředí a věřím, že i pro nevládní ekologické organizace.
Petr Šuleř, redaktor
I v případě, že se na využití boletického Špičáku všichni dohodnou, určitě se zde nezačne lyžovat dřív než nejméně za dva, nebo tři roky. Provozovatelé českých, německých a rakouských lyžařských areálů se tak podle svých slov o budoucnost neobávají. Lyžařů navíc podle nich každým rokem spíše přibývá.
Beseda
Jan Hrubeš, moderátor
A ve studiu už teď vítám Karla Doležala ze Svazu lyžařů České republiky a po telefonu zdravím i starostu Horní Plané, pana Jiřího Hůlku. Dobrý den, pánové.
Jiří Hůlka, starosta Horní Plané /nezávislý/
Dobrý den.
Jan Hrubeš, moderátor
Jak celou situaci oba dva vnímáte? Pane starosto, začneme u vás.
Jiří Hůlka, starosta Horní Plané /nezávislý/
V případě našeho projektu Spaní doma, lyžování v Rakousku je ta situace pro nás výhodná, pro turisty také, protože zde u nás mají příznivou a zajímavou cenu a v Rakousku minimální čekací doby a maximální počet nalyžovaných kilometrů. Musím říct, že předtím jsme neměli vůbec žádnou možnost udělat cokoliv pro turisty v zimní sezóně, a proto toto rozhodnutí, nebo ne toto rozhodnutí, ale tuto situaci vnímáme jednoznačně jako pozitivní.
Jan Hrubeš, moderátor
Tak, pane Doležale, co si o tomto stavu myslíte vy? Jaké jsou podle vás ty hlavní důvody?
Karel Doležal, svaz lyžařů České republiky
Důvody říká tak, jak říká pan starosta. Za prvé, teda lépe upravené svahy na německé a rakouské straně a za druhé, teda lépe připravené permanentky pro celou oblast. To u nás na naší straně zatím tyto služby takové nejsou.
Jan Hrubeš, moderátor
Pojďme se pokusit o srovnání, jak si například šumavská střediska stojí ve srovnání s dalšími lyžařskými oblastmi, například Krkonošemi, nebo Orlickými horami?
Karel Doležal, svaz lyžařů České republiky
Lyžařská střediska na Šumavě se zlepšujou, ale přesto to zlepšení ještě není takové, jako je teda na německé straně a jako teda je na straně v Krkonoších. V Krkonoších je situace lepší, v ostatních horách je situace o něco horší.
Jan Hrubeš, moderátor
Pane starosto, vy ten trend vnímáte jako přirozený vývoj posledních let, anebo si myslíte, že se jedná o vážný problém?
Jiří Hůlka, starosta Horní Plané /nezávislý/
Je to podle mě přirozený vývoj posledních let a jednoznačně zvyšující se počty českých turistů, kteří spí v Horní Plané a lyžují na Hochfichtu, značí poptávku po této službě z řad našich domácích turistů. Bohužel my už deset let vedeme spor, nebo boj s ministerstvem životního prostředí o možnosti propojení Lipenska s areálem na Hochfichtu jednou lanovkou a jednou odjezdovou tratí z naší strany, ale bohužel to nevede nikam, proto hledáme jinou možnost a tou se jeví dvanáct set dvacet osm metrů vysoký kopec Špičák za Horní Planou. Tak bychom nemuseli potom vozit peníze českých turistů za stejně kvalitní službu do zahraničí a mohly by tyto peníze zůstat doma.
Jan Hrubeš, moderátor
Myslíte si, že střediska u nás jsou schopny poskytnout lyžařům stejné zázemí jako v zahraničí, nebo se nedá například alpským střediskům konkurovat?
Jiří Hůlka, starosta Horní Plané /nezávislý/
Alpským střediskům se dá konkurovat asi těžko, to je konfigurací terénu, ale myslím si, že pokud by se vybudovala nová domácí střediska, že by dokázala poskytnout stejně kvalitní službu při srovnatelné konfiguraci terénu tak, jak je to například v porovnání toho uvažovaného areálu na Špičáku za Horní Planou v porovnání s Hochfichtem.
Jan Hrubeš, moderátor
Pane Doležale, jak vyjde cenově pobyt třeba ve Francii ve srovnání s tuzemskem? Co získá lyžař jako benefit za peníze, které jsou samozřejmě trochu v nepoměru s českými podmínkami. Získá alespoň lepší kvalitu lyžování?
Karel Doležal, svaz lyžařů České republiky
Takže, za prvé, teda cenová relace už v dnešní době není úplně, jak bysme řekli, je srovnatelná. Důvod je ten, že cenová relace na našich střediskách stoupla, ale přesto teda zahraniční střediska jsou lépe upravovaná a hlavně teda je tam záležitost méně lidí.
Jan Hrubeš, moderátor
A myslíte si, zeptám se i vás, mohou se česká střediska skutečně srovnávat se zahraničními areály například v Savojských Alpách, v Rakouských Alpách, nebo v Dolomitech?
Karel Doležal, svaz lyžařů České republiky
Pokud zlepšíme služby, to znamená, pokud vybudujeme ve střediskách odpovídající zázemí, pak teda se dají srovnat. Zatím teda neodpovídají.
Jan Hrubeš, moderátor
Pojďme zpátky k tomu, co jste, pane starosto, vy uváděl v reportáži. Pokud je skutečně velmi úspěšný váš program Lyžujte v Rakousku a bydlete v Česku, proč by zde mělo vzniknout nové centrum. Nebylo by jen jednodušší zvýšit ubytovací kapacity?
Jiří Hůlka, starosta Horní Plané /nezávislý/
K těm zvýšeným ubytovacím kapacitám. My jich máme dostatek. V podstatě kdo zná Lipenské jezero, tak dobře ví, že turistická sezóna je zde pouhé dva měsíce v létě. V zimě a po zbytek roku máme až osmnáctiprocentní nezaměstnanost. Pro prázdné existující ubytovací kapacity, jak již jsem řekl, nutně potřebujeme zimní využití. Na příkladu Lipna nad Vltavou a jejich malého areálu sjezdového lyžování Kramolín je možno dokázat, že zde začíná být ta tříměsíční zimní sezóna významnější než sezóna letní. Z toho se dá usuzovat, že je to možné řešení pro zbytek Lipenska, mám tím na mysli vybudování toho nového sjezdového areálu na Špičáku Horní Plané, na kopci, který nabízí, jak již jsem řekl, podobné parametry jako areál na Hochfichtu.
Jan Hrubeš, moderátor
Pane Hůlko, já vám zatím děkuji za rozhovor. A poslední otázka patří panu Doležalovi. Co si myslíte, že mohou ještě česká horská střediska nabídnout lyžařům?
Karel Doležal, svaz lyžařů České republiky
No, v budoucnu by bylo potřeba sjednotit zakupování permanentek pro celou oblast, protože to je dneska roztříštěný. Za druhý, rozšíření středisek tak, aby teda na nich nebylo takový množství lyžařů, jako je dneska. Dneska jsou střediska přesycena lyžařema, protože lyžování zajímá velké množství lidí.
Jan Hrubeš, moderátor
Říká Karel Doležal ze Svazu lyžařů České republiky. Děkujeme i vám za rozhovor, na shledanou.
Karel Doležal, svaz lyžařů České republiky
Na shledanou.