Velká zvířata se vracejí: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Velká zvířata se vracejí |Author=Eva Tichá |Date=2006-03-01 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }} Změny V…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:39


Velká zvířata se vracejí
Author Eva Tichá
Date 2006-03-01
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Změny V Lese. Ve volné přírodě přibývá velkých zvířat, ale odborníci varují.

Podle jejich názoru to není signál zlepšení, nýbrž riziko. Přemnožená zvěř okusuje stromy a ničí úrodu.

Plzeň – Na první pohled je to skvělá zpráva. V lesích a na polích za posledních deset let přibylo velkých zvířat. Jenže ekologové tvrdí, že na tom není nic dobrého. Právě naopak. Před jedenácti lety se v lesích Plzeňského kraje pohybovalo téměř třiatřicet tisíc jelenů, srn, daňků, muflonů a divokých prasat. Loni už jich bylo o deset tisíc vice. Jenže tak velký počet zvířat prý nesvědčí o tom, že je na tom příroda lépe. „Spousta lidí si myslí, že čím více zvěře je v lese, tím lépe. To ale není pravda. Je to právě naopak,“ tvrdí Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Přemnožená zvířata přírodě škodí. „Okusují a ničí stromy a jejich sazeničky, které se musí oplocovat a chránit. Stát a vlastníci lesů na to vynakládají stamiliony korun ročně. Zvířata škodí také zemědělcům,“ říká Bláha.

„Divokých prasat je čím dál vice. Ničí mi moji úrodu,“ stěžuje si soukromý zemědělec Josef Šlajs z Bělé nad Radbuzou.

Podle myslivců statistiky zkreslují

Za přemnožená zvířata podle ekologů mohou z velké části myslivci. „V tomhle myslivci selhali. Jelení a srnčí zvěře je nadbytek díky umělému přikrmování. Myslivci adekvátně zvířata neloví a proto jsou přemnožená,“ říká Jaromír Bláha.

Takovým nařčením se však myslivci brání. Podle nich statistická čísla sice ukazují, že zvířat přibývá, ve skutečnosti tomu tak ale není. „Potkat třeba muflona ve volné přírodě je dnes vzácnost. Počet zvířat se sice zvýšil, ale jen díky tomu, že přibylo obor a zájmových chovů, kde mají chovatelé zvířata v oplocených územích,“ říká mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty v Praze Jiří Šilha. „Počet zvířat ve volné přírodě naopak poklesl. Mnozí myslivci byli vystrašeni právě ze zpráv o tom, že zvířata poškodí stromy, a stříleli je,“ doplňuje.

Ekologové i myslivci jsou zajedno jedině v tom, že po letošní tuhé zimě zvířat v lesích ubyde. Může za to hlavně obrovské množství sněhu. „Především srny, které před zimou neodešly do nížin, mají problémy. Letošní sníh byl jeden z nejnebezpečnějších. Nebyl umrzlý, ale sypký. Zvířata se do něj celá propadají,“ vysvětluje Vladimír Skala z Lesů České republiky v Železné Rudě.

Na Šumavě a v Českém lese pomáhá počet srn, které škodí stromům, regulovat rys ostrovid. Toho zrovna myslivci kvůli likvidaci srn nemají moc v lásce. Ekologové a lesáci jej však v lesích vidí rádi. Stromky nemusí nijak zvlášť chránit. „V našich lesích se pohybují dva rysi. I díky tomu se srnčí zvěří nemáme problém. V sousedním Německu srny kolegové střílí. U nás jejich stav reguluje také blízkost hlavních silnic a železnice, kde spousta zvířat zahyne,“ říká Jan Benda z Domažlických městských lesů, které hospodaří v oblasti Čerchova.