Ad: Ochrana přírody za každou cenu?: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:40

Ministerstvo životního prostředí ČR; Libor Ambrozek

Můj článek „Ochrana přírody za každou cenu?“ uveřejněný v Jihočeských Denících Bohemia 5. dubna vyvolal dvě reakce významných ekologů. V článku Dalibora Stráského a Dany Kuchtové ze Strany zelených a Svatomíra Mlčocha z Českého svazu ochránců přírody je moje kritika ekologů v souvislosti se stavem Novořecké hráze označena za bezdůvodnou. Toto označení odmítám. Podle zápisu z jednání, které se konalo v listopadu 1998, vedení Správy CHKO Třeboňsko tvrdilo, že hráz Nové řeky plní svoji funkci s minimálními problémy už asi 400 let a ze není dostatečně doložena nutnost tak významného zásahu, jakým měla být plánovaná oprava hráze. Podle názoru Správy CHKO v případě protržení hrází dojde k zaplavení území, kterému dočasné zvýšení hladiny neuškodí.

Povodně roku 2002 ukázaly, že se v tomto svém odhadu ekologové zásadně mýlili. Hráz se protrhla a průrvou o šířce více než 150 metrů se voda valila do rybníka Rožmberk, ve kterém hladina vystoupila nejvýše v jeho historii, na dvojnásobek normálního stavu, a jeho hráz zadržela desetkrát více vody, než je to obvyklé. Staleté dílo Jakuba Krčína tehdy vydrželo a všechno dopadlo dobře. Správa CHKO Třeboňsko pak povolila opravu, o které se píše ve zmíněném článku. Bohužel, nedošlo však k opravě takového rozsahu, abychom nemuseli mít i během letošních povodní důvodné starosti o pevnost hráze v další její části. Přesto mi toto rozhodnutí i jednání v současné době dávají naději, že postoj státních orgánů ochrany přírody k takto závažným problémům se mění a ze na staletá díla v jihočeských rybničních soustavách bude pohlíženo nikoli jako na přírodní útvary, ale jako na díla technická, která je potřeba pravidelně udržovat.

Druhá reakce je od samotného programového ředitele Hnutí Duha Vojtěcha Koteckého, který mne ve svém pátečním článku plísní za to, že neuvádím, které ochránce přírody, bránící opravě Novořecké hráze, mám na mysli. Předchozí odstavec je mu odpovědí. Musím ale zdůraznit jednu významnou věc. Státní orgány ochrany přírody mají nejen významné pravomoci, ale zaplať pánbůh také odpovědnost. To se bohužel nedá říci o nevládních ekologických organizacích, jako je například Hnutí Duha. Nulová odpovědnost jim umožňuje používat argumenty účelově, tak, jak se jim to v dané chvíli hodí. Krásný příklad nám poskytuje ve svém článku sám pan Kotecký. Píše, že krajina zbavená zeleně nedokáže dobře zadržet vodu. Je tragické, že si tuto všeobecně známou pravdu neuvědomili členové Hnutí Duha, když se přivazovali na Šumavě ke stromům, zasaženým kůrovcem, aby zabránili jejich asanaci. Přispěli tím k dalšímu šíření kůrovcové kalamity. Dnes je na Šumavě více než 2000 hektarů suchého lesa, který má samozřejmě velmi malou schopnost zadržovat vodu.

Tento postoj nevládních ekologických organizací jsem vždy velmi výrazně a adresně kritizoval a kritizovat budu. Vážím si naopak postoje ministra pro životní prostředí Libora Ambrozka, který na jednání se starosty šumavských obcí na Modravě minulý týden přislíbil zastavení procesu nové zónace Národního parku Šumava do doby, než dojde k dohodě s obcemi. Snaha o dosažení dohody o budoucnosti Šumavy má moji plnou podporu.