České lesy jsou ve špatném stavu: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:40

Jestliže se zásadním způsobem nezmění hospodaření v českých lesích, nebudou dál ničím jiným než pouze plantážemi na výrobu dřeva. Myslí si to akademici, kteří sepsali soubor opatření nutných k tomu, aby se lesy co nejvíce vrátily k přirozené podobě a začaly sloužit nejen jako zdroj dřeva.

Problém českých lesů podle dokumentu podepsaného 230 akademiky netkví jen v staré zátěži imisí, ale i věkové a druhové skladbě lesů a holosečném způsobu jejich těžby. Změnu by měl přinést nový národní lesnický program a lesnický zákon.

Předseda poslaneckého klubu KSČM a místopředseda zemědělského výboru sněmovny Pavel Kováčik se ale domnívá, že na věc není možné se dívat zase tak jednoznačně. „Je třeba hledat jakýsi průsečík mezi všemi funkcemi lesa. Les má, a nikoliv zanedbatelnou, hospodářskou funkci. KSČM má v programu, že napříště je třeba, abychom vedle hospodářsky využívaných porostů do budoucna sázeli lesy druhově bohatší. Tím ale rezignujeme na intenzivní lesní hospodářskou funkci. Jestliže dáme do průsečíku, že les by si měl přinejmenším na sebe vydělat, tak to znamená, že nemůžeme nikdy dosáhnout bez státních či evropských dotací, abychom se vrátili k původní druhové skladbě lesa jako před tím, než vůbec v Evropě začala civilizace.“

Názory akademiků zpochybnil i státní Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti ze Zbraslavi u Prahy. „Řada podkladů je použita účelově, vytržena z kontextu nebo i zcela mylně interpretovaná,“ tvrdí se v jeho stanovisku. Ředitel ústavu Petr Zahradník také uvedl, že stav českých lesů sice není v současné době nijak příznivý, ale zároveň není ani dramatický.

Z lesní půdy mizí život

Špatný styl hospodaření v lesích přičítají akademici ekonomickému tlaku na lesníky. „Hlavní problém – tedy emise – pominul, přesto se stav lesů dramaticky nezlepšil. Lesníci čelí ztrátě profitu, cena dřeva klesá, což je nutí k maximalizaci zisku. V praxi se to odráží v tom, že navzdory proklamacím jsou stále znovu a znovu vysazovány smrky, u nichž je zajištěn největší výnos,“ řekl včera jeden z autorů stanoviska náměstek České geologické služby Jakub Hruška.

Podle vedoucího odboru lesního hospodářství a ochrany přírody státního podniku Lesy České republiky (LČR) Ladislava Půlpána řeší minimální podíl listnáčů na nových výsadbách stávající lesní zákon z roku 1995. Například na nejběžnějších typech lesních půd stanovuje podíl listnáčů na nejméně 25 procent. „V rámci celé ČR činí podíl listnáčů na nových výsadbách asi 35 procent. U LČR to je 42 procent,“ řekl Půlpán.

I v současnosti jsou podle Hrušky likvidovány cenné porosty, třeba v lesích kolem Křivoklátu staré duby nahrazuje smrk. Na příkladu Šumavy přiblížil riziko holosečí signatář stanoviska Josef Rusek z Ústavu půdní biologie Akademie věd. V místech, která byla plošně vykácena, podle jeho studií vyhyne veškerá původní půdní fauna, která tvořila přirozené půdní prostředí i celá tisíciletí. Protože se tento hmyz nemůže přemístit, v extrémně suchých podmínkách paseky, hyne. Jen za několik málo let je tak půda v místě holoseče mrtvá a novým sazenicím se na ní nedaří. „Z tohoto hlediska je třeba chránit i to neviditelné rozumným hospodařením. Nelze odvést veškerou dřevní hmotu z lesa,“ řekl.

Stromy nemají šanci vyrůst

Pohromou může být pro lesy podle akademiků také jejich plošné vápnění. Tam, kde jsou kyselé půdy, žijí totiž pouze kyselomilné půdní organismy, které po povápnění hynou. Například vápnění a odvodňování Krušných hor způsobilo zmizení rašelinišť a druhů v nich žijících. Příkladem je druh střevlíka, který v Krušných horách žije už pouze na Božím Daru. Na Šumavě populace zůstává v 16 lokalitách. Vápnění prováděné správnými dávkami však podle Zahradníka nezpůsobuje degradaci různorodosti rostlinných ani živočišných organismů. „Lokality vápněné v 70. a 80. letech v Krušných, Jizerských a Orlických horách vykazují dodnes lepší půdně chemické vlastnosti, než lokality, které vápněny nebyly,“ uvedl Zahradník. Problémem zejména pro mladé jedle a buky v horských lesích je vysoký počet spárkaté zvěře. I když jsou v Jizerských horách vysazovány listnáče a jedle, stromečky podle autorů stanoviska nemají šanci vyrůst. Až vyrostou z umělohmotného plůtku, ukousne je srnčí zvěř.

Pokud v českých lesích zůstane převaha smrku, který v původních lesích nedosahoval ani jedné desetiny a nyní tvoří 40 procent výsadeb, budou se problémy podle akademiků stupňovat kvůli postupnému oteplování. Podmínky, ve kterých smrk není schopen růst, se vlivem klimatických změn posunou do vyšších nadmořských výšek. Smrky pak začnou hynout i ve vyšších polohách, kde dosud prospívaly.

Nic se nezměnilo

Podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka (KDU-ČSL) je stanovisko akademiků varováním před problémem, který už řadu let čeká na řešení. Údaje, které odborníci uvádějí, podle něj nejsou zkreslené a odpovídají ministerským statistikám. „Moje představa o opatřeních, která je potřeba provést, se se stanoviskem odborníků z velké části překrývá. Součástí novelizovaného lesního zákona by určitě mělo být vyloučení holosečí či výsadba stromů odpovídajících přirozené druhové skladbě. Je také potřeba podstatně snížit stavy přemnožené zvěře. Blízké je mi i doporučení, aby alespoň část lesů v národních přírodních rezervacích a národních parcích byla ponechána přírodě,“

Podle Hrušky vláda ví o stavu českých lesů nejméně čtyři roky. Tehdy vědci kabinet informovali o situaci na žádost Miloše Zemana. Ten si analýzu vyžádal kvůli opakovanému hynutí porostů v Krušných horách. „Nic se od té doby nezměnilo,“ konstatoval Hruška.

Co doporučují odborníci

Stát by měl zcela vyloučit dotace na vysazování stromků na nevhodná stanoviště, například smrku ve středních polohách. Při přirozené obnově lesů je třeba také vyloučit kácení pionýrských dřevin: bříz, osik a podobně.

• Ponechat staré stromy a mrtvé dřevo v káceném lese. V běžném lese by mělo zůstat nejméně několik kusů na hektar a vice. Zajistí se tak zachování důležitých stanovišť pro život řady druhů a ponechání živin v lese. Dřevní odpad po těžbě by neměl být odvážen a pálen. * Vápnění a hnojení je třeba výrazně omezit až zcela vyloučit. Je mimořádně nákladné, ale především vede k vytváření umělých ekosystémů, které postupně znovu vykazují znaky poškození.

• Počet zvěře je nutné snížit na únosnou míru. Sazeničky a přirozené zmlazení potřebných dřevin včetně listnáčů a jedle musí mít možnost odrůstat bez nákladné umělé ochrany.

• V prvních zónách národních parků a lesních národních přírodních rezervacích musí být zajištěna důsledná ochrana přírodních procesů. V porostech, kde druhová skladba není zásadně odlišná od přirozené, by měly být vyloučeny veškeré hospodářské zásahy.

• Je nezbytné vyloučit zalesňování biologicky cenných přírodních lokalit, jako jsou malé druhově bohaté louky v lesích.

• Při zalesňování holin a zemědělských půd by neměly být vysazovány rovnou sazenice přirozených dřevin, zejména jedle a buku. V takových podmínkách by měl stát podporovat postupy s využitím přípravných dřevin.

• Při zalesňování rozsáhlých devastovaných ploch po povrchové těžbě uhlí, pískovnách a na haldách by měl být ponechán dostatečný prostor pro pionýrské dřeviny.