Ministerstvo životního prostředí odložilo rozšíření prvních bezzásahových zón v Národním parku Šumava: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Ministerstvo životního prostředí odložilo rozšíření prvních bezzásahových zón v Národním parku Šumava |Author=Ond…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:40
Ministerstvo životního prostředí odložilo rozšíření prvních bezzásahových zón v Národním parku Šumava | |
---|---|
Author | Ondřej Černý |
Date | 2006-04-13 |
Source | ČRo |
Genre | rozhlas |
Respondent | Jaromír Bláha |
Radiožurnál
Ondřej Černý, moderátor
Ministerstvo životního prostředí odložilo rozšíření prvních bezzásahových zón v Národním parku Šumava. Chce dál jednat s šumavskými obcemi, kterým se nelíbí plán parku na zvětšení nejpřísněji chráněných částí na 30 procent území do roku 2010. Zároveň ministerstvo zastavilo správní řízení zda kácet či nekácet v druhých zónách. Odložení rozhodnutí se ale nelíbí ekologům. Téma jako stvořené pro zástupce ministerstva a ekologických organizací. Zástupci ministerstva ale odmítli k tématu vystoupit a tak ve vysílání vítám jen zástupce hnutí Duha Jaromíra Bláhu. Dobrý večer.
Jaromír Bláha, host
Dobrý večer.
Ondřej Černý, moderátor
Co vám na odložení rozhodnutí vadí?
Jaromír Bláha, host
Prodlužuje se celý proces, při kterém by se Národní park Šumava měl stát parkem, který plní svůj cíl. To znamená ochranu vývoje přírody. Ty spory se zde vedou již 15 let a před třemi lety zde ten spor rozhodla mezinárodní mise mezinárodního svazu ochrany přírody, která jednoznačně doporučila, že má-li se Národní park Šumava udržet ve skupině mezinárodně uznávaných parků, musí rozšířit jádrová území, na která ponechá vývoj přírody přírodě samé na 30 až 40 procent plochy.
Ondřej Černý, moderátor
Plán počítal s tím, že nejpřísněji chráněné zóny budou letos vyhlášeny na 20-ti procentech Šumavy. Na jejich rozšíření a sloučení se už dříve dohodli zástupci šumavského a bavorského národního parku. Co odložení tohoto kroku může znamenat mezinárodně?
Jaromír Bláha, host
Tak především je to porušení mezinárodních dohod zejména memoranda o spolupráci s Národním parkem Bavorský les, o vytvoření společné péče o oba národní parky, které zatím rozděluje nejen hranice, ale i naprosto rozdílný management, díky kterému vzniká na hraničním hřebenovém pásu pás rozsáhlých holosečí, vykácených lesů, který v tuto chvíli dosahuje délky si 30 kilometrů a šířky kilometru, čili pás těchto holin se bude dál šířin, dál se budou, bude na Šumavě v těchto polohách nejvyšších těžit dřevo, dál se budou rozšiřovat holiny, znamená to i porušení mezinárodní ramsarské dohody o ochraně mokřadů, protože bude v rozporu s doporučením mezinárodní ramsardské mise, pokračovat těžba dřeva i v rašelinách a podmáčených lesích chráněných touto mezinárodní úmluvou.
Ondřej Černý, moderátor
Obce se obávají šíření kůrovce a omezení hospodaření ve svých lesích. Některé pohrozily, že své pozemky z parku vyjmou. Jsou podle vás jejich obavy opodstatněné?
Jaromír Bláha, host
Tak obce, které mají na území národního parku své lesy, jsou pouze dvě. Volary a město Kašperské Hory. Tam je samozřejmě potřeba respektovat vlastnická práva obcí a v případě, že nedojde k dohodě s těmito obcemi, tak by se podle našeho názoru skutečně ta jednání měla pokračovat dál. Ovšem naprostá většina lesů není v majetku obcí, je v majetku státu a pakliže stát chce mít národní park, tak musí zvolit takovou politiku, kterou cíle národního parku naplní. Aby zde nebyl národní park jenom na papíře. Obce samozřejmě musí mít právo se k těm strategickým záměrům parku vyjadřovat, ale rozhodovat bude stát v souladu se státním záměrem. Čili chceme-li zde mít národní park, pak se musíme o tu přírodu starat jako o národní park a to řízení, které nyní ministerstvo životního prostředí zastavilo, je právě o tom, v tom řízení jednotliví jeho účastníci včetně obcí mají právo přednést svoje návrhy, svoje připomínky, svoje argumenty a stát, tj. ministerstvo životního prostředí je musí zvážit a rozhodnout a v případě, že by poškodil zákonem chráněné zájmy obcí, tak mohou obce tento postup napadnout u soudu, to je zákonný transparentní postup. Místo toho na jednání, které bylo včera na Modravě, přijel stranický lídr KDU-ČSL Miroslav Kalousek.
Ondřej Černý, moderátor
Ano, k tomu se dostaneme.
Jaromír Bláha, host
A změnil tu celou proceduru tak, že místo transparentního správního řízení se bude nyní dál zákulisně jednat mezi některými starosty a některými politiky, což některým možná vyhovuje.
Ondřej Černý, moderátor
Pojďme k té politice. Hnutí Duha ostře napadlo předsedu KDU-ČSL Miroslava Kalouska. Podle vás k dnešnímu kroku svého stranického kolegu ministra životního prostředí Libora Ambrozka donutil a chce na Šumavě holé vykácené kopce i pokračování v těžbě dřeva v nejkrásnějších místech Šumavy. Z čeho tak usuzujete?
Jaromír Bláha, host
Jak už jsem říkal, včera se na Modravě uskutečnilo jednání u kulatého stolu mezi zástupci obcí, ministerstva životního prostředí a správou národního parku. Na toto jednání, kde se měly některé sporné body vydiskutovat, však přijel Miroslav Kalousek a další kandidát KDU-ČSL do parlamentu, změnili celé to jednání v jakýsi stranický mítink, KDU-ČSL s obcemi a jeho výsledkem je, že ministr Libor Ambrozekpo tom jednání, které bylo za zavřenými dveřmi, tedy bez účasti všech dalších účastníků řízení, které právě probíhá, oznámil, že řízení, řízení přeruší.
Ondřej Černý, moderátor
Ještě jednou dodávám, že zástupci ministerstva se nechtěli k tématu vyjádřit. Zpátky k Miroslavu Kalouskovi. Ten vám oponuje slovy, že nevratná rozhodnutí státní správy o národním parku Šumava jsou podmíněna souhlasem dotčených obcí. V tom se asi s ním shodnete?
Jaromír Bláha, host
Určitě. Jenom bych to formuloval jinak. Nikoliv souhlasem, ale dohodou a k té dohodě musí dojít transparentním způsobem. a teď jde o to, jaké jsou ty právem chráněné zájmy a o tom se rozhoduje v řízení, které právě na nátlak Miroslava Kalouska ministr životního prostředí zastavil. Není možné to dovést do takového extrému jak z toho, co říká pan Kalousek, vyplývá, že by obce mohly vetovat záměry správy národního parku anebo ministra životního prostředí jinde než na svých vlastních pozemcích, to je jako kdyby obce říkaly například Lesům České republiky, kde mají, nemají kácet, co kde mají sázet. Jinde než v národním parku, obce také nemají takovou pravomoc rozhodovat o nakládání s lesy jinde než na svém vlastním majetku. Nevím, proč by Miroslav Kalousek chtěl něco takového zavádět v Národním parku Šumava.
Ondřej Černý, moderátor
Říká Jaromír Bláha, z ekologické organizace hnutí Duha. Díky za vaše odpovědi a dobrý večer.
Jaromír Bláha, host
Hezký večer.