Chřástal ohrožený lyžaři: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Chřástal ohrožený lyžaři |Author=Petr Korbel |Date=2006-12-18 |Source=Ekonom |Genre=tisk |Respondent= }} Armáda si hodlá…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:40
Chřástal ohrožený lyžaři | |
---|---|
Author | Petr Korbel |
Date | 2006-12-18 |
Source | Ekonom |
Genre | tisk |
Respondent |
Armáda si hodlá vojenský újezd Boletice nechat, Jihočeský kraj v něm chce vybudovat sportovní areál. Existuje sice dohoda, ale bez důležitých podrobností.
U východního okraje vojenského újezdu Boletice znějí rozkazy a občas zazní výstřel, ale o kus dál už vládne překvapivé ticho. Opuštěná krajina mezi Českým Krumlovem a Horni Planou hraje vsemi barvami podzimu. I v deštivý den je úchvatná; čistá, nezadrátovaná a nevybetonovaná.
Příroda se ukládá k odpočinku. Na zvěř, která se ukrývá v majestátních lesích kolem Špičáku, však možná čeká jedna z posledních klidných zim. Pokud se naplní představy Jihočeského kraje a starostů obcí z okolí Lipna, jihozápadní část vojenského prostoru přejde pod civilní správu. Přijdou sem muži s motorovými pilami, přijedou těžké stavební stroje. Nakonec tu vznikne velké lyžařské středisko.
Záměr by měl být připraven v hrubých obrysech ke konci letošního roku. Náklady se odhaduji na dvě miliardy korun, doba výstavby na čtyři roky. Investice má pomoci turistickému ruchu: V létě sem rekreanty láká přehrada, ale starostové a hoteliéři mají dojem, že zimní nabídka není u Lipna dostatečná. Vyznavači náročného sjezdového lyžovaní prý musejí každodenně přejíždět rakouskou hranici. Výstavbě lyžařského areálu na nedaleké Smrčině, čili v Šumavském národním parku, zabránil odpor Ministerstva životního prostředí.
Politický tlak kraje byl tak velký, že Ministerstvo obrany, které dosud trvalo na zachování všech pěti českých vojenských újezdů v plném rozsahu, zde poprvé výrazně ustoupilo. Letos na jaře došlo k podpisu memoranda mezi Jihočeským krajem a třemi ministerstvy (obrany, místního rozvoje a životního prostředí), podle něhož by mohlo dojít ke změně hranic újezdu a k vybudování lyžařského střediska na Špičáku. Kraj se zároveň zavázal, že vzhledem k mimořádným dochovaným přírodním hodnotám Boletic už na zbylém území nebude navrhovat žádné další velké projekty.
Na první pohled se zdá, že byl dojednán přijatelný kompromis. Vojákům zůstane většina újezdu, kde se připravují například účastníci zahraničních misí a kde zároveň cvičí všechny složky záchranného systému – od celníků a policistů po hasičský sbor. Lyžaři zase získají areál, který jinde v okolí Lipna vybudovat nelze. Navíc došlo k přesunu sjezdovky z původně prosazované lokality Chlum na Špičák, což je pro armádu mnohem výhodnější – silnice na Chlum by totiž újezd přeťala a z výcvikového hlediska znehodnotila.
Problém se skrývá v detailech. „Přijdeme o asi 17 procent území,“ říká major Karel Trněný, přednosta újezdního úřadu. Do mapy však byla zanesena jen přibližná představa a nyní půjde o to, kudy případná nová hranice doopravdy povede a co všechno na Špičáku vznikne.
„Kdyby se pro lyžování využíval jen jižní svah a vrchol, museli bychom zastavit pouze provoz jedné pěší střelnice,“ vysvětluje přednosta. Jenže lyžařské nároky se oproti prvotním představám zvýšily, a tak by vojsko mohlo přijít rovněž o víceúčelovou střelnici.
Dá se čekat výrazný a pádně podložený odpor ochránců přírody, zejména ornitologu. Civilizací téměř nedotčené Boletice jsou významnou ptačí oblastí. Žije tu 136 druhů ptáků, například vzácný chřástal polní. K místním chráněným druhům dále patří jeřábek lesní, kulíšek nejmenší, datlík tříprstý a skřivan lesní. Byly odsud hlášeny i případy zahnízdění orla křiklavého. Ptáku se na názor nikdo neptal.
Česka společnost ornitologická a sdružení Calla už teď upozorňují, že v Boleticích se vyskytují ve vysokém počtu druhy, které jsou jinde v jižních Čechách velice vzácné, především pěnice vlašská a krutihlav obecný.
Boletické lesy skýtají útočiště rysům ostrovidům. A také jelenům, kteří se sem vrátili až po druhé světové válce (v předminulém století je nechali vystřílet Schwarzenbergové).
Pochopitelně se naskýtá otázka, proč by živočichům měli tolik vadit lyžaři, když jim nevadí vojensky výcvik, který se bez občasného randálu neobejde. Sdružení Calla však tvrdí, že vojenská správa byla pro zdejší unikátní přírodu blahodárným přínosem. Vojáci intenzivně využívají jen malou část území, velké plochy zůstávají po dlouhou dobu ponechávány samovolnému vývoji. Vedlejším efektem vojenské činnosti je zachování cenných lokalit právě v takovém stavu, který je nezbytný pro mnoho mizejících organismů. Vybudování velkého zimního střediska by podle sdružení bylo v příkrém rozporu s ochranou přírody.
Negativem vojenské správy ovšem bylo, že veřejnost neměla šanci se s krásami tohoto území seznámit. I to se však změnilo. Asi proto, že Boletice bojují o přežití, patří mezi nejvstřícnější a nejotevřenější újezdy. Pokyn Ministerstva obrany, že vojenské prostory se mají aspoň o víkendech částečně zpřístupnit, zde splnili rychle a až v překvapivě velkém rozsahu. První prázdninový den otevřeli 60 km cyklistických tras a 23 km cest pro pěší turistiku. „Je vyznačeno osm tras pro cyklisty a pět pro pěší,“ konstatoval major Trněný. Zájem byl podle něj obrovsky.
Vojáci nabídli dokonce víc cest pro pěší, než je nakonec vyznačeno. Klub českých turistů využil jen takové, které mají návaznost na jiné značky, vlak nebo autobus. Z cyklotras je největší zájem o tu, která vede od Českého Krumlova k Horní Plané. Veřejnost a představitelé Jihočeského kraje kvitovali otevření újezdu s velkým uspokojením.
„Někteří lidé bohužel nerespektovali, že vstup je možný jen o sobotách a nedělích, a navíc se nedrželi vyznačených tras,“ stěžuje si přednosta. „Dvakrát jsme kvůli tomu museli přerušit střelbu.“ Jinak je ale s odezvou velice spokojen. Vztahy újezdu s okolím se výrazně zlepšily.
Přišly sychravé dny a zájem turistů opadl. Během podzimní plískanice už střílející obrněná vozidla nikdo neruší. Na cvičení je zrovna jednotka, která to má do dvou moravských vojenských újezdů jen kousek. Jenže podle velitelů ztrácí cvičení význam, když se občas nestřídá prostředí. Nemá například valný smysl posílat vojáky na topograficky výcvik do míst, kde už trefí bez mapy a možná i se zavázanýma očima. A to je jedním z důvodu, proč armáda trvá na zachování všech pěti újezdů. S tím, že víkendové „měkké turistice“ už nebude klást nesmyslné překážky. Pěší turistika by přitom, na rozdíl od davu lyžařů, neměla vadit ani chřástalům.