Šumavský prales se rychle obnovuje: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:40

Šumava – Horské smrkové pralesy na bavorské straně Šumavy se nečekaně rychle obnovuji. S odvoláním na publikované výsledky inventury za loňsky rok, kterou provedla správa německého národního parku Bavorský les, o tom informoval Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Hnutí prosazuje, aby porosty ve vybraných částech parku byly ponechány přirozeným proměnám horského pralesa a správci v nich nekáceli. „V šumavském národním parku, který je rozlohou dvaapůlkrát vetší, je to o něco méně,“ uvedl mluvčí parku Radovan Holub. Podle Bláhy se počet stromků za tři roky zvýšil o 70 procent a stromy pokrývají 99 procent kontrolovaných ploch. Výsledky lesní inventury vyvrátily obavy, zda se prales po napadení kůrovcem dokáže sám obnovit. V lese o rozloze 2300 hektaru roste nyní více než deset milionu stromků vyšších než 20 centimetru. Na hektar tak připadá 4500 stromu. Při poslední inventuře v roce 2003 jich bylo zhruba 2700. „Jsou to velmi dobré výsledky. Vyvrátily obavu, že ponechání pralesa přírodnímu vývoji bez zásahu člověka je riskantní experiment, že se les neobnoví nebo ze obnova bude trvat staletí,“ uvedl Bláha. Na české straně se stejné přírodní procesy jako v Bavorsku dějí na mnoha místech, třeba v lokalitě Březnického lesa. „Důležité je, že les vzniká přirozeně ve stínu mateřského porostu,“ řekl mluvčí parku. Naopak v hraniční oblasti Černé hory mezi Kvildou a Modravou, hlavně ve vyšších polohách, jsou vidět negativní dopady, které zde způsobil člověk. Inventury ve vysokohorských smrčinách, kde většina stromu odumřela po napadení kůrovcem, se provádějí od roku 1996. Asi 8,5 procenta smrků zůstalo stát a úspěšně plodí semena. Z nich vyrůstá nový, zdravý pralesovitý porost. Asi 700 stromků na hektaru přesahuje výšku jeden metr. V lesích nižších poloh na Šumavských svazích jsou výsledky lepší než na hřebenech.