Němci prosazují propojenou Evropu, Češi tetřeva hlušce: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:41

TémaRozhodnutí o neotevřeni hraniční stezky Modrý sloup je pro většinu zainteresovaných velkým zklamáním. veřejnost nechápavě kroutí hlavou nad protikladnými postojí německé a české strany.

Šumava – O zpristupnení hraniční stezky Modrý sloup pro turisty se jedna již od roku 1993, kdy podala obec Modrava žádost na ministerstvo. Výsledek jednání z 26. června udusil všechny naděje na obnovení tohoto historického přechodu. Důvodem je výskyt celoevropský unikátní populace tetřeva hlušce, který patří mezi kriticky ohrožené druhy ptáků. Ministerstvo životního prostředí proto požádalo Vladimíra Bejčka o vypracování odborné studie. Jeho závěry jsou jednoznačně: „Tetřevi jsou velmi citliví na rušení. Zvýšená frekvence pohybu turistů by mohla vést k jejich úhynu.“ Luzenské údolí, kudy by stezka vedla, nabízí díky drsnému podnebí podmínky pro život rostlinám a živočichům, jejichž přirozeným domovem jsou oblasti na dalekém severu. Mezi tyto druhý patří i již zmiňovaný tetřev hlušec. Tetřev hlušec se však vyskytuje nejen na území Národního parku Šumava, ale i v oblastech Národního parku Bavorský les. Německa strana ovšem cesty vedoucí k česko-německé hranici pro turisty zpřístupnila. Dokonce z vlastní iniciativy vypracovala na základě evropské směrnice NATURA 2000 studii, která sice potvrzuje významnost populace tetřeva hlušce, avšak nevylučuje možnost používání hraniční stezky Modrý sloup. „Pozorování nám říkají, že populace tetřeva hlušce je nejméně rušena, když se určí trasa a termín pohybu turistů,“ prohlásil ředitel správy Národního parku Bavorský les Karl-Friedrich Sinner.

Německa strana se zasazuje o srůstání příhraničních regionu v rámci sjednocené Evropy. Dlouhodobě pracuje na pozitivní prezentaci jednotné Evropy v očích veřejnosti a český postoj vnímá jako bodnutí nožem do zad. „Jak máme vystupovat navenek. Diskuse o přechodu Modrý sloup se táhne již více než deset let. Co více mluví pro Evropu, než otevření hranic,“ prohlásil rozhořčeně jednatel Euroregionu Bavorský les Kasper Sammer.

Zklamání zasáhlo i českou veřejnost a především starostů Modravy Antonína Šuberta. „Beru to jako osobní selhání,“ neskrýval Antonín Šubert své rozladění. výsledky odborného zhodnocení dopadu otevření stezky Modrý sloup na život tetřeva hlušce, které vypracoval Bejček, jsou však závažné.

Správa národního parku Šumava nabídla 30. ledna 2006 pět možných variant řešení turistického hraničního přechodu Modrý sloup. Všechna řešení počítají s používáním přechodu pouze v období roku od 1. 7. do 15. 11.

Varianta I

Využití existující komunikace Luzenským údolím na místě bývalé stezky Pohraniční stráže, rozšířena v minulosti pro odvoz dřeva.

Varianta II

Stezka vedoucí úbočím hory Špičník až k hraničnímu kamení a odtud po hraničním chodníku až k Modrému sloupu.

Varianta III

Průsekem po úpatí Malé a velké Mokruvky k hraničnímu kamení pod Lužným, popr. přes točnu stávající cestou k Modrému sloupu.

Varianta IV

Průsekem z Vyderske cesty po spádnici na vrchol Malé Mokruvky, dále po hraničním chodníku po hřebeni Malé a velké Mokruvky na rozčeští pod Lužným.

Varianta V

Zachování současného stavu, tj. ponechat cestu Luzenským údolím se zákazem vstupu. Podle závěru odborné studie Vladimíra Bejčka by měla kladný vliv na populaci tetřeva pouze varianta V. Velmi významné kladný vliv by pak mělo zrušení stávající komunikace Luzenským údolím. Všechna ostatní řešení by podle studie na tetřeva hlušce působila velmi negativně.