Tetřev brání Čechům v přechodu do Bavorska: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:41

Modrava Nejprve spor o kůrovce, poté o sjezdovky a nyní o tetřeva. Tak vypadá vývoj vztahů mezi správou Národního parku Šumava a starosty Šumavských obcí. Mnoho starostů ale i krajských politiku v Jihočeském a Plzeňskem kraji a Bavorsku totiž rozladil fakt, že české ministerstvo životního prostředí odmítlo vydat povolení k otevření hraničního přechodu Modrý sloup nedaleko Modravy. Právě tento přechod mezi Českém a Bavorskem totiž údajně představuje jakýsi symbol pro možnou shodu mezi zájmy ochrany přírody a životem lidí na Šumavě. Místo očekávaného kompromisu však ministerstvo rozhodlo o tom, že hranice v tomto místě zůstane nadále uzavřena. Turisté by totiž mohli údajně ohrozit populaci vzácného tetřeva hlušce, který žije a hnízdí v okolí plánovaného přechodu.

„Pro mne osobně by představovalo otevření Modrého sloupu pozitivní signál, že mezi požadavky správy národního parku a veřejné správy na Šumavě je možné nalézt jakýsi všeobecně přijatelný kompromis,“ řekl LN Jihočeský hejtman Jan Zahradník. Pokud by podle něj turisté mohli chodit přes Modrý sloup do Bavorská a opačné, pomohlo by to rozvoji takzvané měkké turistiky, která neničí přírodu a přitom na Šumavu přináší peníze. „Ministerstvo ale na základě posudku jednoho vědce rozhodlo, že tento důležitý přechod, o jehož zprovoznění se jedna už třináct let, ponechá uzavřeny. To je pro mne velké zklamání,“ uvedl Zahradník. Podobný názor zastává i naprostá většina Šumavských starostů, včetně starosty Modravy Antonína Schuberta. Zástupci obcí tvrdí, že když už se správa parku snaží ponechat velkou část Šumavských hvozdů přirozenému vývoji bez jakýchkoliv civilizačních vlivu, měla by zároveň lidem umožnit, aby si prohlédli, co a proč se na Šumavě vlastně chrání. Modrý sloup, přes který kdysi vedla obchodní stezka, zároveň představuje důležitou spojnici mezi hájenkou na Březníku, kde je informačních středisko parku, s šumavskou horou Luzný, dnes přístupnou pouze z německé strany.

Ministerstvo životního prostředí ale tvrdí, že odborné posudky otevření přechodu prostě neumožňují. Ato z toho důvodů, že populace tetřeva hlušce v okolí Modrého sloupu v počtu několika desítek kusů představuje prakticky jedinou, životaschopnou populaci tohoto ptáka ve střední Evropě.

Území, na němž tetřevi žijí, je zároveň zahrnuto do soustavy přísně chráněných ptačích oblasti EU Natura 2000. „Turisté by mohli v současné době podle odborných posudku tetřevi populaci v tomto místě výrazně ohrozit,“ tvrdí náměstek ministra životního prostředí František Pojer.

Tetřev na rozdíl od jiných ptáků potřebuje klid, nedokáže se přizpůsobit náhle se měnícím podmínkám. Pojer ale zároveň tvrdí, že do budoucna se populace tetřeva v okolí Březníku může výrazně stabilizovat a turisté už by ji proto nemuseli tolik škodit. „V takovém případě by se mohl Modrý sloup otevřít,“ uvedl Pojer.