Na Šumavě otevřou hraniční přechod: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:41

Modrava – Hraniční přechod Modrý sloup na Šumavě v místech, kde žije vzácný tetřev hlušec, budou moci používat turisté. Správci šumavského národního parku jej sice chtějí otevřít jen dočasně o víkendech od poloviny srpna do 20. září, ale i tak je to vítězství turistů nad ochranáři.

Ministerstvo brání tetřeva

Přestože ministerstvo životního prostředí kvůli největší populaci tetřeva ve střední Evropě odmítalo pustit na hranici mezi národními párky Šumava a Bavorský les turisty, správa šumavského parku našla jednoduchou kličku: dočasný provoz může povolit i bez souhlasu ministerstva. Správy obou parku se dohodly, že na česko-německé hranici cestu do sousední země turistům otevřou vždy v sobotu a neděli od 10 do 16 hodin. Návštěvníci přitom budou mít informace, jak cenným přírodním územím prochází a jak se zde mají chovat. Půjdou tak vlastně zážitkovou trasou, kde plánuje správa parku i nabídku odborného doprovodu. „Otevření přechodu bude jakýsi test, který ukáže, nakolik mohou procházející turisté rušit vzácné tetřevy. Stále ale pokračuje správní řízení a účastníky je i pět nevládních organizací, které mohou naše rozhodnutí napadnout, ale chtěli bychom opravdu 15. srpna otevřít,“ uvedl šéf Národního parku Šumava Alois Pavlíčko.

Stezka mezi informačním střediskem na Březníku a horou Luzný na německé straně Šumavy je ukázkový střet Šumavských komunálních politiku a turistů s ochranáři. Zatímco pro otevření přechodu jsou místní lidé, starostové a dokonce i pracovníci českého i německého národního parku, ochránci jsou proti.

„Modrý sloup je jedinou spojnici nejcennějších zachovalých zón

šumavského parku a Bavorského lesa. Pokud chce správa parku, aby si turisté mohli porovnat hospodaření v obou parcích, je toto jediná cesta,“ tvrdí starosta šumavské Modravy Antonín Schubert. Ornitologové se bojí zániku vzácné populace

Ornitologové naopak míní, že turisté budou tetřevy rušit, v budoucnu pak mohou dokonce přispět k zániku celé populace. To říká i ministerstvo životního prostředí. „Tetřevovití se na rozdíl od většiny ptáků nepřizpůsobili a jsou především v období hnízdění velmi náchylní na hluk. To lze doložit na příkladu příbuzného tetřívka, který se například po happeningu v polovině devadesátých let v Novohradských horách, kam přijelo pět tisíc lidí, už nevzpamatoval a populace zanikla,“ řekl ornitolog Radek Lučan.

Na zcela odlišné názory odborníků upozorňuje Českobudějovický primátor Miroslav Tetter a jako důkaz si bere k ruce knihu Šumava. „Hovoří se v ní o tetřevu hlušci, který ještě na přelomu devatenáctého a dvacátého století byl na Šumavě a v Pošumaví poměrně běžný. Důvody, proč vymizel, jsou ve změnách lesního hospodářství, v globálních změnách klimatu, v negativním vlivu černé zvěře i v nadměrném odstřelu. Nikde ani slovo o pohybu člověka. Vždyť v minulosti se v těchto místech běžné chodilo, a přesto zde byl tetřev běžným živočišným druhem,“ argumentuje Tetter.

Turisté se už nemohou dočkat

Pro ministerstvo životního prostředí je nepřetržitě a dlouhodobě otevření přechodu Modrý sloup v Luzenském údolí ale nepřijatelné. „Na dočasně, tedy nárazově otevření, má park samozřejmě Právo,“ řekla mluvčí ministerstva Karolína Šůlová.

Naopak turisté se již otevření nemohou dočkat. Tvrdí, že i částečně otevření přechodu je obrovským pokrokem. „Je to správné, turisté budou moci na Roklan a Luzný, aniž by to museli objíždět sto dvacet kilometrů autem, což není ani ekologické, ani ekonomické,“ řekl předseda Klubu českých turistů Jan Stráský, který je i ředitelem Jihočeského krajského úřadu.

Nyní je Modrý sloup přístupný jen z německé strany, Šumavským parkem pak pouze na povolení vlády.