Bezzásahová území: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:41

Lesy ČR podporují vznik oblasti bez zásahu člověka

Potenciální vhodné porosty pro vymezení bezzásahovosti jsou vyhledávaný v 1.zónách CHKO, přednostně ve stávajících národních přírodních rezervacích a přírodních rezervacích (NPR a PR), které byly v minulosti minimálně ovlivňovány lidskou činnosti. Vybírány jsou pouze ty porosty, u nichž současná druhová skladba odpovídá rekonstruované přirozeně skladbě („pralesovité zbytky“) nebo se ji velmi blíží (převládá dřevina dominantní v rekonstruované přirozeně skladbě) anebo existuje alespoň minimální podíl i příměsných dřevin přirozeně skladby a současné zastoupení stanovištně nepůvodních druhu dřevin nepřekračuje 10 %. Velikost potenciálních porostů se předpokládá od 25 ha do 100 ha podle přírodních podmínek. O případně nezbytně větší velikosti jedna expertní komise. Celková výměra ploch v rámci celé ČR by neměla překročit 2500 ha. Potenciálně vhodné porosty pro ponechání přirozenému vývoji jsou navrhovateli, kterými jsou vedoucí správy příslušné CHKO a příslušný lesní správce, nebo ředitel lesního závodu LCR, rozděleny do tři skupin:

a) porosty, které je možno ponechat samovolnému vývoji okamžitě (tj. není nutný žádný zásah, který by ponechání samovolnému vývoji podmiňoval),

b) porosty, které je možno ponechat samovolnému vývoji po provedení zásahu v horizontu 10 let (tj. je nutný určitý zásah, který ponechání samovolnému vývoji podmiňuje),

c) porosty, které je možno ponechat samovolnému vývoji až po provedení pěstebních opatření v střednědobém horizontu (20–30 let).

Lokalita kostelecké bory (CHKO Kokořínsko)

Na území, které bude ponecháno přirozenému vývoji, jsou plošné zachovalé borové porosty reliktního charakteru s typickými společenstvy rostlin a živočichů. Předpokládá se, že na většině území se v porostech minimálně od druhé poloviny 20. století prováděla pouze sanace po požárech a výchovné zásahy v nové vzniklých porostech. Současná dřevinná skladba se velmi blíží rekonstruované přirozeně skladbě a většina dřevin dosahuje stáří 150 let, či dokonce téměř 170 let. Přírodní rezervace kostelecké bory byla vyhlášena v dubnu 2003.

CHKO Kokořínsko

CHKO Kokořínsko byla vyhlášena v březnu 1976 a výměra území činí 272 km2. Je známé především jako malebná krajina dotvářena rozmanitosti pískovcových skal. Historické osídlení celé oblasti se rozvíjelo v harmonii s okolní krajinou, takže dnes zde najdeme řadu architektonicky unikátních sídel, často i památkové chráněných. CHKO je ve srovnání s okolní krajinou charakteristická především větším zastoupením lesů. Na pískovcích převládají bory, které mají v některých málo přístupných místech charakter reliktních boru. Rozeklané skály jsou hnízdištěm rady ptáků, z nichž nejvzácnějším je sokol stěhovavý. Jedním z nejvýznamnějších fenoménu tohoto území jsou mokřady, a to především mokřady v nivách Liběchovky a Psovky. Jejich přírodovědný význam vedl až k zapsání do seznamu mezinárodně významných mokřadu chráněných tzv. Ramsarskou úmluvou. V lesích v CHKO Kokořínsko hospodaří vedle soukromých vlastníků lesů také lesní správy Mělník a Česká Lípa LCR.

Lokalita doutnáč (CHKO Češky kras)

Byla vymezena jako první bezzásahová lokalita v roce 2004 a nachází se v NPR Karlštejn v CHKO Češky kras. Výměra území činí 66,77 ha.

Lokalita tajga (CHKO Slavkovský les)

Byla vymezena jako druhá bezzásahová lokalita v roce 2005 a nachází se v NPR Kladské rašeliny v CHKO Slavkovský les. Výměra území tvoří 146,59 ha.