Dům na Šumavě, cíl boháčů: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:41

Na okrajích horských obcí vyrůstají rezidence bohatých podnikatelů, které často nezapadají do krajiny

Šumava – Šumavský národní park a obce v něm se proměňují v osady boháčů. Zámožní lidé skupují na Šumavě pozemky i nemovitostí a staví obří rekreační chalupy, chaty a penzióny.

Kouzlo šumavské přírody se pomalu vytrácí, narazit na krásný desítky let starý domek postavený z tradičních dřevěných trámů už je téměř zázrak. Místo toho vyrůstají domy alpského typu se zázemím srovnatelným s luxusním hotelem.

Stavby, které na první pohled vypadají jako luxusní rodinné domy, slouží ale jen jako rekreační. Přitom mají kryté bazény, sauny, kurty i třeba minigolfová hřiště. Šumava láká známé lidí stejně jako milionáře podnikatele.

„Šumava už je místem bohatých. Pozemky tady kupují hlavně podnikatele z Prahy a Holanďané. Kvilda, Horská Kvilda či Borová Lada jsou pro milovníka šumavské přírody utrpením, když vidí, co vše lidé postaví,“ říká majitelka 1. šumavské realitní kanceláře v Prachaticích Anděla Vlčková. Ta se na trhu s nemovitostmi pohybuje už patnáct let a tvrdí, že nyní je zájem o pozemky na Šumavě největší v historii.

Domek, který by o padesát kilometrů dále měl hodnotu dva milióny korun, dokážou lidé na Šumavě prodat za tři i tři a půl miliónů korun. A bez problému. „Kdybych měla v nabídce sto parcel a sto domů na Šumavě, prodala bych je,“ říká Vlčková.

Podnikatele, kterým Šumava učaruje natolik, že si zde koupi parcelu, samozřejmě o vyšších cenách pozemků vědí. „Ale cena není rozhodující. Když jsem si pozemek vybíral, tak jsem chtěl, aby odsud byl výhled do krajiny a nebyl uprostřed obce, ale na okraji. Teprve pak jsem řešil cenu,“ říká majitel dvoupatrového rodinného domů blízko Borových Lad Pavel Tausig z Prahy.

Dům má jako víkendovou chalupu, ale v pohodě se v něm vyspí dvě i tři rodiny. „Samozřejmě stal milióny korun a je jen na víkendy a občasnou týdenní dovolenou. Ale tomu pocitu, že jste na Šumavě, uprostřed lesů v nádherné přírodě, se nic nevyrovná,“ popisuje Tausig, který v Praze vlastní stavební firmu a realitní kancelář.

Příliv bohatých lidí na Šumavu, kteří si mohou dovolit rekreační domek postavit, pociťují i obce v parku. Například v Borových Ladách nyní staví holandský investor pod bývalou základní školou rodinné domky. V částí z nich budou bydlet lidé celoročně, do zbytku budou jezdit jen na rekreace.

Třípokojový být velikosti šedesát metrů čtverečních s pozemkem přitom stojí zhruba 2,3 miliónů korun. Obec už ale příliš dalších rekreačních chalup v obcí nechce. „Další pozemky už prodat nechceme, aby některé zbyly i do budoucnosti pro obyvatelé,“ poznamenala starostka Borových Lad Stanislava Barantalová.

Podobně se brání skupování pozemků i Volary. Ty sice rozprodávají pozemky už od sedmdesáti korun za metr čtvereční a mají jako podmínku, že na stavební parcele musí do pěti let vyrůst rodinný domek, ale přednostně parcely prodávají místním.

„Pozemek odsouhlasí k prodeji zastupitelstvo. O spekulanty tu nestojíme,“ vysvětlil starosta Volař Radek Mrkvička.

Podnikatele skoupili stovky bývalých domku a chat

Podle odborníků na nemovitostí skoupili zámožní podnikatele na jihočeské částí Šumavy už stovky bývalých rodinných domku, chat i chalup. Číslo se může blížit zhruba dvěma tisícovkám objektů za posledních deset let a minimálně stejný počet parcel změnil majitele. „Měsíčně se mě minimálně dva či tři lidé zeptají, jestli nevím o parcele na prodej,“ kroutí hlavou obyvatel Kvildy František Pánek. Šumava a její architektura se proměňuje i díky nedokonalým zákonům. Úředníci stavebních úřadu totiž mají čím dál menší možnost ovlivnit, co vlastně uprostřed cenné přírody vyroste.

„Nejlepší je, když nová stavba cti prvky původní šumavské architektury, a naopak nejhorší je kombinovat na historickém domě moderní architekturu. Bohužel s každou novelou stavebního zákona ztrácí stavební úřady možnosti, jak do podoby staveb mluvit, protože podmínky jsou čím dál volnější,“ konstatoval bývalý vedoucí stavebně-správního odboru prachatické radnice Vladimír Hrabak a dodal, že architekti proto někdy navrhnou takový dům, který sice splňuje veškeré normy, ale je naprosto otřesný. Pak není na základě čeho takovou stavbu zakázat.

„Když jsem si pozemek vybíral, tak jsem chtěl, aby odsud byl výhled do krajiny. Teprve pak jsem řešil cenu.“ majitel domů v Borových Ladách Pavel Tausig z Prahy