Losy pomůže v parku vyhledat termovize: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Losy pomůže v parku vyhledat termovize |Author=red |Date=2006-11-14 |Source=Českobudějovický deník |Genre=tisk |Respondent=…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:42
Losy pomůže v parku vyhledat termovize | |
---|---|
Author | red |
Date | 2006-11-14 |
Source | Českobudějovický deník |
Genre | tisk |
Respondent |
Termovizní kamery se do budoucna patrně ještě více uplatní při monitoringu lesa a přírody v Národním parku Šumava. Termovize, kterou známé obvykle z policejních pátrání, se už nyní uplatňuje při snímání měst nebo vyhledávání starých ekologických zátěží (min, chemikálií) například v bývalých vojenských újezdech. Termovize má čestné místo při rozborech exhalací a radiace.
Může se ale s úspěchem využít v péči o les. Termovize dokáže totiž přesně zachytit zdravotní stav porostů, množství zvěře a její výskyt v území nebo množství chlorofylu v rostlinách.
Sledování zvěře v noci
Kamera může sledovat zvěř i v noci a s použitím kamerové sondy může fotografovat i chování zvířat v norách. Má to své výhody. Zvěř je při sledování shora podstatně klidnější než při sledování ze země. Termovizní kamery nebo kamery s infračerveným spektrem pro záběry v noci mohou být umístěny na palubě pilotovaného vrtulníků nebo zavěšený na křídle, řízeném ze země pomoci vysílačky nebo pomoci autopilota s naprogramovaným létem.
Finanční náročnost
Širšímu využití termovize v péči o les zatím brání finanční náročnost – letová hodina helikoptéry stojí zhruba 60 000 Kč. Snížit náklady pomůže plánované využití křídel se spalovacím motorem nebo dokonce elektromotorem. Přenášení obrazů je možné až na vzdálenost 20–30 km od země.
V Národním parku Šumava se uvažuje o termovizním vyhledávání losu žijících na právem břehu Lipna, protože klasické metody monitoringu těchto zvířat zatím nebyly úspěšně.