Ostuda místo světového muzea: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:42

Muzeum železné opony mělo mít pobočku třeba ve Washingtonu. Projekt ale krachuje

Kvilda – měla to být velká turistická atrakce Češka, o níž se bude s úctou mluvit v New Yorku stejně jako v Tokiu. A stala se z ní světová ostuda. Tak lze jednoduše popsat vývoj projektu takzvaného Muzea železné opony, připravovaného stejnojmennou nadací na šumavské Kvildě. V roce 2002 se v obcí sešly desítky významných politiku a celebrit, aby slavnostně položili základní kámen muzea, které bude navždy připomínat budoucím generacím nesmyslnost rozdělování lidí takzvanými železnými oponami. Velkolepý projekt za desítky miliónů korun mimo jiných podpořil i generální A výsledek? V bývalých kasárnách pohraničníků na Kvildě, kde mělo „světové“ muzeum stát, se prohání vítr rozbitými okny. „Nemůžete budovat muzeum na pozemků, který vám nepatří. A nám se prostě dodnes nepodařilo kvildská kasárna právně získat do vlastnictví,“ tvrdí Václav Vítovec, bývalý český reprezentant v triatlonu a předseda Nadace železná opona. I když ministerstvo vnitra podle něj budovu roty pohraniční stráže nadací převedlo už v roce 2003, kvůli obstrukcím ze strany ministerstva životního prostředí a později i obce Kvilda nebyl převod dodnes zapsán do katastru nemovitostí. „Ztratili jsem spoustu času. Sehnat prostředky na výstavbu muzea by přitom nebyl problém,“ tvrdí Vítovec.

Projekt podporovala Světová banka i OSN

Vznik nadace doprovázela před sedmi lety bombastická tisková konference v Praze, do čestného předsednictva pak usedli mimo jiné dnešní předseda Senátu Přemysl Sobotka, tehdejší ministra vnitra a premiér Stanislav Gross, bývalý místopředseda vlády Jan Kavan, předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek či velvyslanec EU v ČR Ramiro Cibrian. „Oficiálně nás podpořil i generální tajemník OSN Kofi Annan stejně jako

tehdejší prezident Světové banky,“ tvrdí Vítovec.

Cílem projektu mělo být údajně nejprestižnější muzeum svého druhu na světě a turistická atrakce Šumavy s doprovodnými expozicemi ve Washingtonu, Moskvě, Berlíně a v Praze. A nyní? „Kdybychom občas nevyměnili rozbité dveře a okna na budově, která nám nepatří, už dávno by to celé spadlo,“ říká současný starosta Kvildy Václav Vostradecký. Základní kámen muzea, položeny v roce 2002, obec raději umístila na chodbu radnice. Na rozdíl od Vítovce je kvildský starosta přesvědčen o tom, že za krachem projektu stojí jeho „otcové zakladatele“, kteří po bombastickém položení základního kamene jaksi ztratili elán. „Já věřím, že třeba pan Vítovec to stále myslí dobře. Jenže okolo té nadace se motá spousta dalších podivných lidí,“ říká Vostradecký. Jeden z členů přípravného výboru muzea podle něj například jezdil na Kvildu s ochrankou a pistolí za pásem. Spíše se v obcí začalo spekulovat o tom, že za projektem stojí snaha získat lukrativní pozemky na Šumavě. „Hlavně se ale po bombastickém začátku dlouho nic nedělo. Proto Kvilda požádala o převod kasáren do majetku obce, aby tam mohly vzniknout třeba byty nebo obchody se službami,“ říká Vostradecký.

Už několik let si obecní úřad dopisuje s nejrůznějšími ministry, aniž to vedlo k nějakému závěru. Když kvůli kasárnám Jihočeský hejtman Jan Zahradník naposledy napsal žádost o převedení budovy pod Kvildu, nový ministr vnitra a Zahradníkův stranický kolega Ivan Langer mu měl odpovědět, že se jedná o velmi

složitou záležitost. Proč se vlastně nadace nároku na pohraniční rotu prostě nevzdá, když muzeum není schopna postavit? „Nechal jsem v tom tolik vlastních peněz, času a energie, že už ten projekt snad není možné jen tak zavrhnout. Jsem už ale ze všeho tak unavený a otrávený, že spíše hledám nástupce,“ tvrdí Václav Vítovec.

A tak zatímco se politici i zakladatele nadace dohadují, kdo za tu světovou ostudu vlastně může, v Česku muzejní expozice železné opony přece jen vznikla. V Borovanech na Českobudějovicku ji paradoxně bez jediné koruny státních dotací postavil místní nadšenec za pomoci bývalých pohraničníků.

O muzeu v Borovanech čtete v příloze LN nástroje zvůle tajemník OSN Kofi Annan. Kvůli obstrukcím nebyl převod budovy, kde mělo muzeum být, dodnes zapsán do katastru nemovitostí