Před 150 lety padl poslední Šumavský medvěd: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Před 150 lety padl poslední Šumavský medvěd |Author=Petr Pokorný |Date=2006-11-18 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent= }…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:42


Před 150 lety padl poslední Šumavský medvěd
Author Petr Pokorný
Date 2006-11-18
Source Právo
Genre tisk
Respondent

Ochránci přírody upozorňují, že vzácné velké šelmy dnes ohrožují pytláci

Před 150 lety padl ranou lovce poslední Šumavský medvěd. Posledního medvěda, přesněji medvědici, zastřelil nedaleko Želnavy během lovu, kterého se zúčastnilo více než 100 lidí, místní lesník Johann Jungwirth. Dnes na tomto místě na naučné Medvědí stezce v národním parku stojí prostý kamenný pomník.

Pamětní kámen s nápisem BÄREN STEIN 14. 11. 1856 je podle ochránců přírody dodnes skutečným mementem existence velkých šelem na Šumavě.

Na většině území Čech byli medvědí vyhubení už v průběhu 17. a 18. století. Hlavním důvodem bylo rozsáhlé kácení v lesích i přímé pronásledování lovci. Na Moravě se udrželi déle. Poslední medvěd zde padl roku 1893 u Hukvald.

Jediným místem v České republice, kde se dnes medvědí pravidelně vyskytují, jsou Beskydy. Přirozeně se sem rozšířila slovenská populace. Přitom vhodné podmínky by šelmy měly také na dalších místech republiky, včetně Šumavy a Jeseníku. Správa národního parku upustila od návrhu návratu medvědů na Šumavu, které někteří odborníci zvažovali začátkem devadesátých let.

„Medvědí se do našich hor vracejí jen s obtížemi, přestože místa

vhodná pro jejich život stále existují. Vážnou překážkou stále zůstává ilegální lov, rozdělování krajiny velkými silnicemi a také pokračující destrukce biotopů. Dobrovolnické hlídky v Beskydech a na Šumavě mají za úkol pytláky odradit. Rok od roku také přibývá lidí, kteří se ke spolupráci hlásí, takže můžeme hlídky posílit,“ řekl Právu vedoucí programu Lesy Hnutí Duha Jaromír Bláha.

Pytláci ohrožují podle ochránců populace všech velkých šelem. „Že čtrnácti rysů, které správa šumavského národního parku označila vysílačkou, už osm beze stopy zmizelo a bylo patrně zastřeleno. Počet ilegálních odstřelu se u nás za posledních dvacet let odhaduje na více než 500 kusů. V anonymní anketě pracovníků Akademie věd dvacet z dvou set dotázaných myslivců z oblasti výskytu šelem (jihozápadní Čechy, Beskydy, Jeseníky) přiznalo, že ilegálně zastřelili rysa ostrovida,“ poznamenal Bláha.

V posledních letech byli na obou stranách Šumavy nalezení také čtyři mrtví vlci, které zabili pytláci, nebo uhynuli po střetu s autem.

„Šíření šelem, zejména vlků a rysů, je důležité pro udržení únosné výše populaci a zdraví spárkaté zvěře. Přemnožení jelení a srnčí spásáním semenáčků poškozují především listnaté lesy a brání jejich přirozeně obnově,“ připomněl Bláha.