Na Špičák by mohly vést nové lanovky: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Na Špičák by mohly vést nové lanovky |Author=Václav Kozák |Date=2006-11-20 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent= }} Plá…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:42
Na Špičák by mohly vést nové lanovky | |
---|---|
Author | Václav Kozák |
Date | 2006-11-20 |
Source | Právo |
Genre | tisk |
Respondent |
Plány lyžařského areálu ale zatím brzdí přísná pravidla CHKO Šumava
Ambiciózní plán má společnost Sport Service, která provozuje lyžařský areál na Špičáku. Kvůli velkým problémům s nedostatkem parkovacích ploch chce přivézt lyžaře od vzdálenějších parkovišť s pomoci dvou nových sedačkových lanovek.
„První by začínala naproti vlakovému nádraží, 50 metrů od parkoviště Kaskády pro 250 aut, které je u cesty na Železnou Rudu. Vedla by do dvou třetin kopce, kde by se dalo projet na modré i červené sjezdovky,“ popisuje jednatel Sport Service Vladimír Kašík. Druhý plán je ještě odvážnější – lanovka by vedla ze Špičáckého sedla s parkovací kapacitou přes 300 aut po odvrácené severní straně kopce, kudy by vedly dokonce nové sjezdovky.
„Lanovka by vyvezla lidí od Prokopovy louky k současným sjezdovkám. Zároveň by vznikla nová sjezdovka na té straně Špičáku, která je odvrácena od slunce. Řešilo by to vše, co zatím areálu chybí,“ míní Kašík. Na Špičáckém sedle by tak mohlo vzniknout lyžařské centrum, které by propojilo areály na Špičáku a na Pancíři.
„Kdyby to bylo jen na nás, můžeme začít první lanovku od nádraží stavět příští rok,“ prohlašuje Kašík. Jenže realizace je mnohem víc vzdálená. Proti se zatím staví správa šumavské CHKO. „Zdálo se, že lanovka, která by začínala naproti nádraží a končila v polovině kopce, mine ochranné zóny, při podrobnější analýze jsme ale zjistili, že by do nich zasáhla,“ říká Pavel Hubený z CHKO. Správa podle zákonů nemůže odsouhlasit v uzemním plánu stavby v ochranných zónách kvůli narušení biotopu mokřadu s vzácnými druhy rostlin.
„Víme o dlouholetých problémech s parkováním na Špičáku, ale investor by musel prokázat, že stavba je ve veřejném zájmu, který převažuje nad ochranou lokality, a to se zatím nestalo,“ dodává Hubený. Ještě radikálnější ne říká CHKO na úpravy na severní stěně Špičáku. „Tam jsme zásadně proti. Úpravy by zasáhly i do první zóny a rezervace, kam se nesmějí umisťovat žádné stavby. Prokázat veřejný zájem bude mnohem složitější,“ podotýká Hubený. „V oblasti se sice přes léto těží dřevo, ale těžbu se nám daří koordinovat a silné ji omezujeme tak, aby nevznikaly holé plochy. Sjezdovky by vyžadovaly zásadní zásah do ekosystémů,“ doplnil Hubený.
Sport Service, jehož tržby za poslední roky narostly o 100 % až na loňských 36 miliónů korun, tak zatím plánuje alespoň investice do rozšíření stravovacích možnosti v areálu a zázemí.