Lesnická škola oslavila 120 let od založení: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Lesnická škola oslavila 120 let od založení |Author=Petr Pokorný |Date=2005-09-01 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent= }}…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 13. 9. 2015, 05:42
Lesnická škola oslavila 120 let od založení | |
---|---|
Author | Petr Pokorný |
Date | 2005-09-01 |
Source | Právo |
Genre | tisk |
Respondent |
Nový školní rok zahájil v Písku prezident Václav Klaus spolu s jihočeským hejtmanem
Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberská v Písku včera zahájila 120 rok své existence. Více než 320 jejích studentů doprovodil do lavic prezident Václav Klaus spolu s jihočeským hejtmanem Janem Zahradníkem (ODS). Ještě před tím ale oba zavítali mezi děti ze Základní školy J. K. Tyla.
„Dostal jsem asi 130 pozvánek na zahájení školního roku, ale protože jsem nemohl zvolit žádné rozumné kritérium pro výběr konkrétní školy, rozhodl jsem se, že pojedu tam, odkud přišlo pozvání v kalendářním roce jako první. To jsem dostal od vás, a tak jsem bez váhání ukázal rukou na Písek,“ vysvětlil studentům a vedení lesnické školy Klaus, který připomněl, že jeho strýc byl kdysi polesným v Rejnštejně na Šumavě. Prezident se současně svěřil, že zde strávil celé své středoškolské prázdniny, což mu přiblížilo základy péče o les.
Ředitel písecké lesnické školy Václav Kohout pak z rukou zástupce Sdružení absolventů a přátel lesnických škol v Písku Václava Zámečníka převzal nový symbol školy. Půl metru dlouhý tesák ze speciální oceli. „Uložíme jej na čestném místě a bude sloužit k pasování studentů do lesnického Čechu,“ konstatoval ředitel. Lesnická škola v Písku byla založena v roce 1885, jako vůbec první vzdělávací zařízení svého druhu, kde byla úředním jazykem čeština. Dnes ji navštěvuje 320 studentů v rámci řádného a zhruba 70 v rámci dálkového studia.
Šumavské otazníky
Jihočeský hejtman ocenil význam školy pro výchovu kvalitních odborníků. „Zejména lesnictví na Šumavě nyní čeká těžká zkouška. Ta spočívá v tom, že více než třetina jejího území má být podrobena bezzásahovému režimu hospodaření. Výsledky tohoto přístupu jsou už zřejmé. Nejméně 1500 hektarů nejkrásnějších vrcholových partií zelené Šumavy už uschlo poté, co bylo napadeno kůrovcem. Při současném postupu ministerstva životního prostředí a správy národního parku hrozí, že k těmto územím přibudou stovky, ne-li tisíce dalších hektarů,“ uvedl Zahradník. Věří, že písecká lesnická škola bude i do budoucna svou výchovou garantovat odbornou péči o lesní dědictví České republiky.
Snahu kraje o potírání kůrovce na Šumavě formou umělých zásahů, mimo jiné i kácením zasažených stromů, podpořil nepřímo také prezident. „V tomto směru nemohu být arbitrem. Diskusi, která je vedena ze zásadně odlišných výchozích principů, přesto pozorně sleduji. Žijeme v člověkem vytvořené krajině. Stromy, které kolem nás vidíme, nevyrostly jako prales bez zásahu člověka, a proto se domnívám, že fundamentalistický názor nechat vše být tak, jak je, není...