Situace na Šumavě: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:42

ČT 2

Moderátor (Neuveden):

Hezký podzimní den. V dnešním studiu Na větvi půjde především o kácení či nekácení stromů na Šumavě, kterých v posledních desetiletích výrazně ubylo. S pořadem Nedej se pojedeme do Krkonoš a budeme zjišťovat, co přinese privatizace Luční Boudy tamní přírodě. Hned v úvodu našeho hodinového bloku vás zavedeme mezi unikáty naší přírody.

Vladimír Just:

Vážení pánové, já jsem rád, že Šumava se opět stává mediálním tématem a zasloužilo se o to mimo jiné 6 šumavských starostů z Jihočeského kraje, kteří se sešli ve Stožci a vydali takové prohlášení, které podpořil i hejtman Jihočeského kraje a já jsem hodně rád, že jak 2 zástupci starostů, tak pan hejtman mezi námi je a bude se moci k tomu vyjádřit. Ti starostové byli z Volar, že Strážného, z Horní Vltavice a z Lenory, Stožce a Nové Peci a 2 body jsou tam vysoce kontroverzní. Za prvé: požadavek, aby NP přešel z kategorie 2 do kategorie 5, tj. spíše ochranářského území, nikoliv teda regulérního NP čili ten sešup o tři kategorie a další bod, který mě zarazil, byl kategorický požadavek okamžitého stop rozšiřování prvních zón a požadavek návratu lesnického managementu v boji s kůrovcem. Tam mám pocit, že tyto požadavky se poněkud vrátily na začátek debat, které se tu už vedou 8–10 let a ze by potřebovaly nějaké podrobnější vysvětlení. Tak se chci zeptat, z jakých podkladů pánové, kteří vydali toto prohlášení, vycházeli, z jakých odborných expertíz, stanovisek nebo z jakých požadavků svých spoluobčanů a od toho bych tuto debatu odvinul.

RNDr. Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje:

Já především upřesním trochu to, co jste říkal. Samozřejmě ze by tomu nebylo tak, že by z území Šumavy přestal být NP, pouze by se změnila kategorie, to je třeba zdůraznit. Ta kategorizace je samozřejmě složitá odborná věc a vím, že například některé české NP jsou v té 5. kategorii managementové a ještě bych rád řekl k tomu pane Juste, co jste říkal o té zónaci. Samozřejmě ze říkáme stop zónaci, starostové to tak napsali v jejich prohlášení, ale takové, která nebyla s nimi předem projednána.

Vladimír Just:

Já bych jenom vás malinko přerušil, než dám slovo samozřejmě vám a protistraně. Přeci jenom ta strategie se diskutuje už mnohá léta, byl tady nějaký odborný spor kácet – nekácet. Jak s kůrovcem? Tak či onak. A byl pozván jaksi mezinárodní arbitr Světový svaz pro ochranu přírody RVCN, byla tady mise, byla tady předloni, loni vydala nějaké prohlášení, kvůli tomu došlo i ke změně vedení parku a vy najednou z ničeho nic, když tyto dávno projednané věci, dávno už teda prodiskutované strategie, dokonce i to doporučení mezinárodního nezávislého arbitra, s jehož nálezy obě dvě strany sporné, tj. i ta lesácká i ta ochranářská, dopředu vyjádřili souhlas, že se teda tím budou řídit. Když toto všechno nastalo, tak vy to vracíte někam zase na začátek. Není tomu tak?

RNDr. Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje:

Ne, já jsem sem přijel pane Juste proto, aby tady bylo slyšet hlas samosprávy, kraje, obcí.

Vladimír Just:

Páni starostové mají k tomu, co říkal pan hejtman.

Jiří Fastner, starosta Horní Vltavice:

Já bych jako souhlasil s panem hejtmanem a chci říct, že vlastně z těch závěrů tý mise RVCN, vlastně jeden ze závěrů byl, že je špatná komunikace mezi obcemi a správou parku a přípravou těchhle dalších dokumentů, na kterých se obce příliš nepodílí je vidět, že ta komunikace pořád vázne. Nechceme to vždycky nějakým způsobem řídit, jak má park scelovat první zóny a jak to má dělat, ale chceme, aby se s námi více komunikovalo a samozřejmě čím více prvních zón, tím méně práce pro naše obyvatelstvo a v těchhle materiálech nejsou zatím kompenzace a nějaké vlastně náhrady pro to místní obyvatelstvo. Něco jiného je chovat se jako návštěvník a něco jiného je tam shánět práci, pracovat tam, vodit tam děti do školy a vychovávat tam děti. To je úplně něco jiného.

RNDr. Ladislav Miko, náměstek ministra životního prostředí:

Já bych si dovolil reagovat na některé věci. Ono to bylo myšleno určitě možná jinak, ale aby to nevyznělo tak, že dneska zahajujeme dialog. S tím já nemůžu souhlasit. Já od doby, co pracuju jako náměstek životního prostředí, tak věnuju Šumavě zcela mimořádnou péči, ve srovnání s jinými regiony si myslím, že jsem tam snad nejčastěji a doufám, že páni starostové potvrdí, že tomu tak je, že se se mnou sešli už mnohokrát, že jsme už řadu problémů diskutovali…

Vladimír Just:

To i já potvrzuju.

RNDr. Ladislav Miko, náměstek ministra životního prostředí:

V minulém i předminulém roce. A ze to teda není tak, že bychom nediskutovali. O tom, jak diskutuje s obcemi správa parku, nechám hovořit samozřejmě pana ředitele. Ale z pozice ministerstva rozhodně je Šumava prioritní oblastí, co se týče komunikace s obcemi. Musím říct také, že pokud mluvíme o té strategii, tak konkrétně zásady té strategie jsem projednával se starosty obcí sám v loňském roce. Dohodli jsme se, že s nimi souhlasí a na základě toho vlastně postupujeme a správa parku dostala od nás takové zadání, aby v rámci této strategie nebo podle ní spolupracovala a její upřesnění nebo pokud jsou tam, byli tam nějaké výhrady ke znění, tak aby se prodiskutovaly s obcemi, což probíhá. Pokud jde o scelování nebo jakékoliv úpravy zónace NP, správa NP postupovala tak, aby mohla s obcemi něco projednávat, tak musí přijít prostě s nějakým vstupem. Musí říct: „Tohle bychom chtěli.“ A obce mohou říct: „Takhle nebo takhle.“ Nedokážu si představit, jak by se to dalo dělat technicky jinak. Vlastně co bychom

projednávali, kdybychom neměli vstupní podklad?

Vladimír Just:

Já bych jenom chtěl pro upřesnění, protože ne každý se Šumavou zaobírá tak podrobně jako my tady, že v roce 95 byla původně celistvá 1. zóna o zhruba 50 částech rozdělena do 135 ostrůvků, což je podle mých informací naprostá světová rarita mezi NP a bylo to kritizováno od samého počátku vědeckou veřejností a bylo to také jedním z ústředních jaksi bodů kritiky té mezinárodní i té světové agentury RVCN. Takže to je věc, která nespadla z nebe, která se dlouze připravovala a je to jeden z ústředních bodů kritiky těch mezinárodních organizací, ale já bych vám dal slovo asi jako povolanému.

Ing. Alois Pavlíčko, PhD., ředitel Správy Národního parku Šumava:

Já se pokusím velice krátce a stručně nasměrovat vaši pozornost k možnému projednávání nebo předjednávání nové změny a nové koncepce, která se týká zónace. V současné době vlastně správa ukončuje podíl na své práci, která se týká odborného pohledu, to znamená, která se skládá z několika vrstev a ty vrstvy se prolínají. Ta poslední vrstva, která je 4., ta je ornitologická. Pochopitelně až bude tento odborný návrh připraven, tak má tu další složku, to béčko a teprve jsme ve stádiu, kdy je povinnost potom ze zákona projednávat s obcemi a se samosprávou, ať už krajskou nebo i tou místní nebo městskou. Ta zónace není v pojetí smyslu bezzásadovosti jako apriori, že všude je všechno zakázáno, ale jde trošku jinam, jde jinak, je to k té poznávací, turistické funkci. To znamená, že nechceme dopředu něco zakazovat, ale potřebujeme, aby se tam ti návštěvníci dostali a zároveň aby to bylo umožněno rozhodnout na správě parku. Ne, jako v současné době, kdy o tom rozhoduje vláda.

Vladimír Just:

Promiňte, ale přednost mají lidé, kteří ještě se nedostali ke slovu. Pan doktor Bláha se hlásil.

MVDr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha:

Tady bylo zmíněno, že neprobíhá dobře komunikace mezi správou parku a obcemi. Já to sleduji z povzdálí již dlouhou dobu. Komunikace nebyla vždy v pořádku, nicméně v této chvíli si myslím, že ta chyba není poprvé na straně správy NP. V momentě, kdy v tuto chvíli náhle vystoupí několik obcí i vlastně představitelé kraje s tak razantními požadavky, které v podstatě negují všechno, co bylo před tím dohodnuto, navíc požadavky v podstatě na zrušení NP na jihočeské straně, protože přeřazení chráněného území z kategorie 2 do kategorie 5, není nic jiného než přeřazení chráněného území z kategorie NP do kategorie chráněná krajinná oblast. Může to mít dál nálepku NP, může to být dál na cedulích, ale NP to nebude, protože se tam bude dál těžit dřevo, dál se tam budou používat chemikálie, dál se budou realizovat veškeré způsoby hospodaření, které by z důvodů ochrany přírody v NP byly omezeny. Takže to považuji za velmi nešťastný krok z hlediska další komunikace.

Vladimír Just:

Chtěl bych jenom zdůraznit ten termín NP. To skutečně není obecný park. Vy máte samozřejmě plné právo mluvit, spolurozhodovat o těch věcech, které souvisí s vašimi obcemi a s rozvojem obcí a tak dále, ale zrovna tak, jako Národní divadlo není majetkem Prahy 1 nýbrž celého národa, tak už z definice NP je nejvyšší kategorie ochrany přírody v tomto státě a patří všem občanům a skutečně to spolurozhodování, na to máte plné právo, ale zrovna tak bychom měli respektovat, zvláště po vstupu do Evropy jaksi doporučení těch vrcholných institucí, protože nic vyššího přes světové NP než ona instituce, kterou jsem jmenoval na začátku, už není. Teď máte slovo, prosím.

RNDr. Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje:

Musím se ohradit proti tomu, co říkal pan Bláha, že bychom chtěli zrušení parku nebo ze bychom chtěli zrušení zónace. Chceme, aby diskuse proběhla nejdříve, abychom skutečně byli schopni nad strategií předloženou na papíře diskutovat a mít hlas taky. Mimo jiné my pane Bláho nechceme samozřejmě, ani pane Juste si park zavřít pro sebe, my tam akorát a ti starostové tam žijeme. Ti občané, ti obyvatelé tam žijí, musí se tam uživit, nejenom aby tam byli pro jakousi kulisu.

Vladimír Just:

V bavorském NP občané také žijí a velice dobře žijí a pokud vím, tak v poslední době už i spokojeně proti 90. letům, kdy tam probíhaly podobné debaty. Je to park, který si udržuje velice pečlivě tu svou ochranářskou kategorii, ten svůj statut a přesto kupodivu ho navštěvuje, ačkoliv je téměř o 2/3 menší, o 1/3 návštěvníků více než náš park, protože nikdo není zvědavý na hospodářský les, aby uskakoval jezdícím povozům s dřívím a bylo mu zakazováno vstupovat do obnovujícího se pralesa, ale naopak jsou všichni lidé zvědaví na to, jak tam zdálky hrůzně umírá les a pod ním se rodí nový. To je strategie bavorského parku, to je strategie prakticky všech regulérních NP v Evropě. Takže ten argument, že by lidé přišli o práci a ze by tam chodilo málo lidí a ze nejsou zvědaví na uschlej les, ten padá automaticky s tím bavorským příkladem. To jenom taková poznámka stranou.

Ing. Radek Mrkvička, starosta města Volary:

Pane Juste, já bych chtěl v úvodu reagovat tady na ty vaše poslední slova. Nevím, myslím si, že se tu bavíme o NP Šumava a myslím si, že bychom se neměli srovnávat s NP Bavorský les. My se bavíme tady o našem. Oni mají nějaké zkušenosti, proběhl tam nějaký vývoj, nějaké obce snad z toho mají i nějaký užitek, ale my tady řešíme v současné době NP Šumava a myslím si, že je to ta velice špatná chyba, která se u nás děje, že furt se díváme někam, kde se to dělá za hranicema takhle. Tam se to dělá takto, ale my chceme svou vlastní, chceme svoji vlastní podle našich názorů a podle našich přesvědčení.

MVDr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha:

Já myslím, že je hrozná škoda, nebrat si příklad, nebrat si poučení z dobrého příkladu a odmítat jej paušálně.

Ing. Radek Mrkvička, starosta města Volary:

Můžeme si vzít poučení, to ano, ale nebudeme přeci NP Šumava přizpůsobovat NP Bavorský les. Tady jsme přeci na Šumavě a myslím si, že by mělo být naší hrdostí, abychom si vybudovali tady náš NP. My jsme neřekli, že ho chceme zrušit, to je špatně pochopeno. My ho nechceme zrušit, ale my ho jenom chceme udělat takovej, abychom v něm mohli žít, aby v něm naši občané, jejich názory a vůli respektujeme, protože jsme byli zvoleni v řádných volbách, a chceme pro ně to nejlepší. Chceme, aby tam bydleli, aby tam měli práci, aby tam krásně žili.

Vladimír Just:

Pan doktor Krahulec.

RNDr. František Krahulec, CSc. Botanický ústav ČAV Průhonice:

Já jsem chtěl jenom říci jednu skutečnost. Uvědomte si, že všechny NP jsou vlastně na hranicích a myslet si, že na jedné straně hranice nebudou fungovat přírodní procesy a na druhé budou, to už tady jednou bylo právě na té Šumavě.

Ing. Alois Pavlíčko, PhD., ředitel Správy Národního parku Šumava:

Ale vraťme se k tomu příkladu vlastně zónace. Možná zónace musí zohlednit právě, a o tom budou ta jednání, když budou vědět, že odborné stanovisko, které připravím, je to třeba okolo Mrtvého luhu, tam těžko zpochybníme, že bychom tam měli zasahovat do toho. Suché stromy jsou tam tisíciletí, jsou tam staletí, nikomu tam nevadí, je to okolí rašeliniště. Ale já budu mít zásadní otázku, aby zde existoval, a budeme s tím souhlasit, jako přechodové pásmo a to trvalé, managementovatelné, ve kterém se bude zasahovat nebo už se zasahuje na majetek města třeba Volar a kde budeme aktivně zasahovat třeba i proti kůrovci. Současně budeme se snažit udržet pestrou mozaiku pomocí různých programů nebo úlev, plateb, kompenzací i pro zemědělce, to znamená, aby toto nebylo prostě místo nikoho.

Vladimír Just:

Já bych jenom když dovolíte, jsem pro věcnou debatu jako vy. Já se vás zeptám. Přejete si NP takovýto? Já to nechám klidně kolovat, když tak si to vezměte. Přejete si, aby ten cílový stav v různých fázích byl takovýto a nebo si přejete NP takovýto, což je tedy, toto je současný stav, toto je před několika málo lety. Já bych to nechal vám kolovat a chci opravdu odpověď, jestli byste ten cílový stav si představoval nebo ten proces, který k němu povede, tím jedním nebo tím druhým způsobem. Mluvím za turistů, mluvím za člověka, který tam přijde a chce se něco dozvědět. Chce vidět něco, co doma nemá.

RNDr. Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje:

Já bych pane Juste samozřejmě řekl přece, jeli to jak vy říkáte tak jisté, že z toho bude…

Vladimír Just:

Nic není jisté.

RNDr. Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje:

Park, který bude prospívat a bude to něco, co bude mít hodnotu, protože my přece máme tady určitou hodnotu, kterou nám tady ty generace nechali, a představa, že já vím, že tam na les u Březníku je tristní pohled, jsou to tisíce a tisíce souší, které tam stojí. Samozřejmě, že když je teda dokázáno, že tam potom vzroste les, tak jako to bývalo dříve, tak já samozřejmě tenhleten prales, který mi tam vznikne, rád navštívím samozřejmě, ale mám obavu, a to mi musíte věřit, že ji mám ze srdce tu obavu, že pak tento les bude po celé Šumavě.

Vladimír Just:

Já vás musím jenom opravit. To není budoucnost kolem toho Březníku, to už je současnost. Když se projdete a budete se dívat dolů, nikoli nahoru na ty uschlé souše, tak už tam ta obnova je a docela i nadějná.

MVDr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha:

Já jsem právě na tohle chtěl upozornit. Já skutečně pohled od Březníku nebo vůbec pohled na plochy lesa, kde jsou uschlé stromy, je pro nás nezvyklý, protože všude kolem nás jsou hospodářské lesy, kde se souše odstraňují, kde se normálně těží, kde se lesnicky hospodaří. Takže za uplynulých 200 let si nikdo z nás nepamatuje, jak vypadá les, který se vyvíjí přírodně, včetně těch uschlých stromů. Nicméně obava o jeho osud dneska už prokazatelně jak vědecky, tak řekněme i návštěvnicky je rozptýlena. Takto vypadá takový uschlý les po 10–20 letech. Je to vidět nejen v těch lesích kolem Březníku, ale v mnohem rozsáhlejších plochách v tom bavorském NP, kde ten proces bezzásadovosti trvá již těch 20 let.

RNDr. Ladislav Miko, náměstek ministra životního prostředí:

Já bych chtěl říct, že já si myslím, že ta diskuse má ještě v té odborné a věcné rovině jiný aspekt. Víte, my se tady můžeme dohadovat, jestli je vědecky prokázáno to či ono, jak ten les bude či nebude vypadat. Pochopitelně to je ještě o něčem jiném. Totiž lesnický management pěstování lesa je prostě zdrojem obživy, je to prostě ekonomický fenomén a jakmile v té oblasti prostě přijdou přírodní procesy, tak je to pro všechny, kdo se o toto konkrétní území starají, výrazně levnější, protože přírodní procesy jsou zadarmo. To je to, co my tam z hlediska ochrany přírody chceme. Rozumím tomu, že ten, kdo se živil tou prací lesnickou doposud, tak má obavu, co bude dělat dál, ale tady je třeba říct, že NP dává možnosti jiného typu ekonomického zhodnocení, než je to standardní, tradiční, lesnické. Jestliže teda máme potenciál pro přirozené procesy a jestliže to je opravdu na minimálním malém množství území v rámci střední Evropy, tak jsme myslím povinni tento potenciál chránit a pomáhat teda samozřejmě na druhou stranu s tou ekonomickou stránkou věci, ale ne na úkor toho fenoménu, který je unikátní.

Ing. Martin Dušek, ředitel Agentura ochrany přírody a krajiny ČR:

Já chci říct jednu věc, jako když se bavíme o ekonomické otázce, skutečně je potřeba zdůraznit to, co říkal před chvílí pan kolega Pavlíčko, že v podstatě nový způsob managementu, nový způsob přístupu k ochraně přírody v NP nebere práci lidem, kteří pracují v lese, to je jedna věc. Pouze budou dělat na jiných místech, ale chci říct jednu věc. My se musíme dívat do budoucna, musíme jaksi dělat nějakou investici a musíme se přitom dívat do zahraničí, ať se nám líbí nebo ne. To, že nebudeme slepě přebírat věci, které jsou zasazeny do jiných podmínek jiných států, to je jasné nebo pakliže to není jasné, rozhodně bychom to dělat neměli, ale faktem je, že v evropských NP skutečně tím jedním ze základních ekonomických kamenů stability těch místních obyvatel je turistika. Je turistika a ta turistika je založena na jedinečnosti toho území.

Ing. Alois Pavlíčko, PhD., ředitel Správy Národního parku Šumava:

Já řeknu klidně konkrétní čísla. Co se týká firem v současné době a ani nepředpokládám, že by tomu mohlo býti do budoucna jinak, park dává 27. firmám, které zpracovávají dřevo. Nemám zájem, ani nové vedení, aby to zúžilo třeba na 3 firmy. Nebyl by to problém prostě. Ale 27 a ty zaměstnávají zase dalších 500 lidí a protočí se tam i těch 100 tisíc kubíků dřeva ročně a těch 100 tisíc je vlastně jenom malá část toho, která vždycky bude, která dorůstá v těch 3. zónách nebo v části 2. zón, kam půjdeme i s rekonstrukcí.

MVDr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha:

Já bych chtěl reagovat na to, co říkal pan starosta o tom vlastně, že máte jako starosta odpovědnost za obec, za místní lidi. Mě právě proto, že tu zodpovědnost máte, překvapilo to, že svým způsobem se bráníte v tom stanovisku využít příležitosti, kterou NP by potenciálně mohl těm lidem, kteří okolo NP žijí, přinášet. Znovu uvedu příklad sousedního bavorského parku, který je nejblíže. V době před vyhlášením NP tam příjem z těžby dřeva činil okolo 9 milionů marek pro region se vším všudy i s těmi navazujícími činnostmi. Dnes, když tam udělají průzkum mezi návštěvníky NP a zjistí počet návštěvníků, kteří tam přijeli jenom proto, že je tam NP, kteří by tam jinak nejeli a z tohoto čísla potom vycházejí, tak jenom tito lidé přinesou regionu 35 milionů EUR ročně. To je takové ekonomické srovnání, co může přinést NP, pakliže necháme přírodu přírodou a budeme ji ukazovat návštěvníkům. Proč se tomu bráníte?

RNDr. Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje:

Já když tedy přijmu názor, že by k tomu experimentu, k té bezzásadovosti jádrových zón bylo přistoupeno s tím, že to bude znamenat úbytek lesnických profesí, bude tedy nutno ty lidi nějak zaměstnat v turismu. Zdali vnímáte, že bude tady nějaká přechodná doba, kdy tedy ten les bude prostě neatraktivní. On to není žádný příjemný pohled, viz ten Březník. Prostě jak rychle ta obnova proběhne? Viděli jsme fotografie, mluvíte o desítkách let, to zaprvé tedy. Zda také zvažujeme tu přechodnou dobu a zdali také zvažujeme případný možný kolaps toho experimentu.

MVDr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha:

Já bych to přestal v tuto chvíli nazývat slovem experiment. Experiment to přestalo být již před 10 lety. Lesy se vyvíjely miliony let. Byly tam kůrovcové kalamity, byly tam jiné katastrofy. Ten les to nikdy nezahubilo. Přírodní les nepotřebuje lesníka. Lesníka potřebuje hospodářský les. Pakliže chceme v NP obnovit přírodní les, pak k tomu toho lesníka nakonec nepotřebujeme. Experiment to byl, když se lesy hospodářsky využívané začaly ponechávat přírodnímu vývoji, s čímž se začalo na druhé straně hranic v Německu před těmi 20 lety. Po 10 letech konstatovali, že experiment to již není a že vývoj toho lesa pokračuje i přesto, že tam vlastně vpustili přírodní procesy do kdysi hospodářských lesů.

RNDr. František Krahulec, CSc. Botanický ústav ČAV Průhonice:

Já jsem chtěl právě říci, že ten experiment, jak tomu tady bylo řečeno, vlastně těžko může zkolabovat, pokud skutečně nevyřadíme přírodní procesy. Pokud je gravitace, tak něco bude padat dolů a jestliže tam je 10–20% rezistentních genotypů, které kůrovci nechutnají, tak jestliže já to pokácím a udělám tam holinu, tak já těch 10–15% vyřazuji z dalšího vývoje. Jestliže já to nechám přírodě, tak v té další generaci už tam bude 50%, který mu nebudou chutnat.

Vladimír Just:

Já bych jenom vás doplnil o citát z moudrého člověka, který mezi námi tady nemůže sedět, jistý Johann Wolfgang Goethe, jehož tezí bylo a cituji doslova: „Příroda se nikdy nemýlí, mýlil se vždycky jenom člověk.“

RNDr. Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje:

Pak pokračuje šedivá teorie zeleného stromu života.

Vladimír Just:

Ne, vůbec. To je Faust, to je Mefisto, teď jste Mefisto. Já mluvím autentického Goetha a já ten citát, jsem na něj byl upozorněn kým? Ředitelem bavorského NP, který mi napsal, že oni se řídí touto metodou. Kůrovec tedy jinými slovy tedy nikoli jako hrobař, ale jako porodník. Od toho jsou ty NP zřízeny, abychom alespoň na určitém vymezeném, malinkatém z hlediska celého území republiky, jaksi omezili svou pýchu a své znalosti všeho dopředu, jak to dopadne a nechali to na té přírodě. To je dokonce věc, ke které dospěl i tak antiekologický politik, jako je bavorský premiér Stoiber, který zdálky viděl podobně jako u nás lidé na Březníku hrůzu, šedivý les a když ho provedli a chodil tam celý den a díval se pod sebe, tak dal tomu experimentu, jak vy říkáte, já tomu také tak neříkám, palec nahoru a to rozhodně není žádný zelený ekolog.