Za záchranu Šumavy se bije i Miloš Zeman: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:42

Praha –Do boje proti kůrovci i ve vyšších polohách Šumavského národního parku se pustili starostové, ale také řada sportovců a politiků. Petici Zachraňme Šumavu s 8 830 podpisy v úterý od jejich zástupců převzal předseda sněmovny Miloslav Vlček.

Vlček petici převzal s tím, že loni poprvé viděl fotografie zdevastované Šumavy, které byly podle jeho slov alarmující. Proto je mezi podepsanými i jeho jméno. „Musíme udělat vše pro to, aby tento kout České republiky byl zachráněn,“ řekl Vlček. Snímky Šumavy budou od úterního večera vystaveny ve sněmovně. Podle Vlčka musí poslanci fotografie vidět, aby pochopili, jak je situace vážná. Šéf dolní komory dále varoval, že pokud Česko nezasáhne, bude čelit žalobám a případným sankcím ze sousedních států kvůli devastaci krajiny. Hlavním cílem dalších snah by však podle Vlčka mělo být zachování šumavské přírody pro budoucí generace.

Do boje s kůrovcem se pustil i Miloš Zeman, někdejší český premiér. Se svým Spolkem přátel Miloše Zemana dokonce podal trestní oznámení na Martina Bursíka ze Strany zelených a na ředitele Národního parku Šumava Františka Krejčího, že proti kůrovci už dávno nezasáhli.

Pro život i ke komerci, říká Topolánek

Šumava má zůstat jižní části republiky, ale zároveň být komerčně a turisticky zajímavá. Deníku to v úterý řekl šéf ODS Mirek Topolánek. „Osobně chci Šumavu pro život a nejen jako oblast, kde žije pouze kůrovec. I když uznávám politický názor, že i kůrovec má právo na plnohodnotný život, tak já ho nesdílím,“ pravil expremiér.Podle něj je problém Šumavy z hlediska ODS dlouholetý. „Starostové za ODS a konkrétně bývalý hejtman Jan Zahradník nainvestovali spoustu sil do projektu Šumava zelená, tedy do programu nenechat Šumavu sežrat. Jsem přesvědčen, že tam má být zachováno přírodní a životní prostředí, které z ní dělá tak trochu plíce celé jižní části republiky, ale zároveň musí být komerčně a turisticky zajímavá,“ dodal Topolánek.

Poslední možnost obrany

Šéf svazu šumavských obcí František Nykles Deníku řekl, že petice byla jednou z mála možností, jak se bránit proti jednostrannému informačnímu toku ze šumavského parku, ministerstva životního prostředí a ekologických organizací. „Museli jsme lidem ukázat že situace je opravdu vážná. Jsem rád, že podpisů stále přibývá. Petici podepsali nejen politici včetně významných, ale i sportovci takového kalibru, jako jsou Dana Zátopková či olympijský vítěz ve střelbě Kůrka, a mnozí další,“ prohlásil Nykles.

Na kritiku ostře reagovalo ministerstvo životního prostředí, které uvedlo, že šumavský národní park není továrnou na dřevo. „Vím, že Správa NP Šumava zasahuje proti kůrovci diferencovaně, ale aktivně a situaci má pod kontrolou. Sledování horských smrčin na Šumavě přesvědčivě ukazuje, že bez lidských zásahů zde přirozená obnova velmi úspěšně probíhá,“ řekl nový ministr životního prostředí Ladislav Miko. „Pokud chceme mít na Šumavě skutečný národní park, musíme dát jeho přírodě šanci. Šumavská příroda potřebuje ochranu. Pokud je ji ale potřeba před něčím zachraňovat, tak to jsou především časté změny způsobu managementu a politická, odborně nepodložená, rozhodnutí,“ dodal Miko. „Stanovisko, že má národní park kůrovce pod kontrolou, je podle mého názoru jen zbožné přání,“ okomentoval ministrova slova Nykles.

Co je zač kůrovec?

–pět milimetrů velcí brouci se zavrtávají pod kůru stromů a živí se lýkem; strom po čase usychá

–každá samice lýkožrouta smrkového naklade asi šedesát vajec, ze kterých se vylíhnou larvy; během roku tak mohou vzniknout až tři generace škůdců

–kůrovec přednostně napadá poškozené a oslabené stromy, které nejsou schopny proti parazitovi produkovat obranné látky

–pokud kůrovci přejí podmínky, dochází k jeho přemnožení

–dojde-li k velké koncentraci brouků na jednom místě, tito zlikvidují všechno kolem včetně malých smrčků

–napadené stromy jsou z lesa odstraňovány, případně alespoň zbavovány kůry nebo chemicky ošetřeny