Politici v pralese: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:42

Názory

Pokud se chceme v nekonečném příběhu o (ne)kácení v pralesích na Šumavě podívat na fakta, teď je asi ten správný moment.

Před deseti lety v šumavském Trojmezenském pralese, největším zbytku divokých smrkových hvozdů ve střední Evropě, uschla část stromů. Kvůli kůrovci. Ministři Miloše Zemana propadli panice. Navzdory opačnému doporučení své vlastní expertní komise i varování od ředitelů tří ústavů Akademie věd se rozhodli, že místo vykácí. Načež to nevydrželi odborníci. Pět z nich pozvalo občany, aby do národního parku vyrazili a porážení stromů osobně bránili. Několik týdnů se stovky přátel Šumavy, milovníků přírody, vědců i turistů nebo místních lidí v pralese naháněly s dřevorubci. Tohle pondělí uplyne přesně deset let od chvíle, kdy pokusy o kácení skončily a prales byl zachován. Uschlé smrky z dálky nevypadají hezky. Ale výzkumníci zde napočítali průměrně 5 152 mladých stromků na hektar. Přitom podle vědců by úplně stačilo tak pět set kusů. Úspěšně tu roste nový, zdravý a divoký prales, který každoročně obdivují tisíce turistů. Hned vedle je vidět, jak recept politiků dopadá. Sousední lesy vykáceli. Vznikly zde bezútěšné, holé kopce bičované větrem a vysušené sluncem, kde se lesníci s námahou snaží opět uměle vysázet stromky.

Takže po deseti letech platí dvě hlavní poučení. Zaprvé: lidé zachránili prales, který úspěšně roste. Zadruhé: politici, ačkoli to vidí ve vědeckých statistikách i na vlastní oči, se nepoučili.

Vojtěch Kotecký, autor je programový ředitel Hnutí Duha