Odpůrci těžby se přivazovali ke stromům: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:42

Jelení Vrchy –Deset let uplynulo včera od ukončení blokády proti porážení stromů v Trojmezenském pralese na Šumavě. Začal tím spor o kácení, či nekácení kůrovcem napadených stromů v parku. Ekologické Hnutí Duha dnes tvrdí, že nebýt protestů, byl prales vykácen. Politici oponují, že nebýt blokád, mohl být les zdravější. „Lidé tehdy přijeli na akci na základě výzvy pěti renomovaných odborníků poté, co se tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart rozhodl povolit kácení stromů i v nejcennějších prvních zónách parku,“ vzpomíná ekologický aktivista Jaromír Bláha, který byl tehdy jedním z organizátorů celého protestu. Blokády, při níž se aktivisté přivazovali i ke stromům, se zúčastnilo zhruba dvě stě lidí, kteří odmítali těžbu i vyvážení stromů z lesa vrtulníky. Boj za zachování Trojmezenského pralesa –největšího a nejlépe dochovaného zbytku přirozeného horského smrkového lesa ve střední Evropě, ale dodnes neskončil. Hnutí Duha si stěžuje u Evropské komise na praktiky vlastníků lesů na rakouské a německé straně Šumavy. Velkoplošným kácením u hranic podle ekologických aktivistů poškozují unikátní prales na české straně. „Rakouští vlastníci lesů odlesnili kompletní hřeben od Trojmezí až po Plechý. Vytvořila se tak obrovská, dva kilometry dlouhá a zhruba dvě stě metrů široká holina. České pralesovité porosty tak ztrácejí ochranu a prudký vítr kácí stromy na jejich okraji jako domino,“ píše Hnutí Duha ve stížnosti a vypočítává, že padlo už bezmála deset hektarů Trojmezenského pralesa. Rozhodnout o tom, zda Němci a Rakušané smějí kácet stromy až k české hranici, má nyní právě Evropská komise.

Zimola kritizuje ekology

Deset let boje ekologických aktivistů za nekácení v šumavských lesích ale kritizoval včera jihočeský hejtman Jiří Zimola. Myslí si, že kdyby se před deseti lety pokračovalo v kácení kůrovcem napadených stromů, mohl dnes být les zdravější a zelenější. „Přeji klukům a holkám z Hnutí Duha, aby se podívali kolem sebe na stromy, ke kterým se před deseti lety přivazovali. Tehdy byly zdravé, ale z mnohých jsou dnes již jen soušky bez života,“ dodal hejtman. Na dobu blokád dnes vzpomíná i starosta Zdíkova Zdeněk Kantořík. Tehdy mluvčí ředitele parku Ivana Žlábka a kácení stromů obhajoval. „Byla to pro obě strany nezapomenutelná doba. Hektická a vyhrocená i v osobní rovině, kdy se na úkor věcných diskusí žádala za každou cenu hlava ředitele parku,“ uvedl Kantořík, který po odvolání ředitele Žlábka ze správy parku dobrovolně odešel. Stále je ale přesvědčen o tom, že kácení a zalesňování holin na Šumavě bylo tehdy správné. „Když se dnes do těch míst podíváte, tak uvidíte desetiletý smíšený porost, tedy důkaz, že znovu vysadit stromy šlo,“ doplnil. Největší chybou ale podle něj bylo, že tehdy neprošel Poslaneckou sněmovnou o jediný hlas zákon o Národním parku Šumava. „Dodnes chybí a těžko se bude prosazovat,“ míní. Ministerstvo životního prostředí nyní připravuje dohodu –Vize Šumava 2020. Ta má určit jasná pravidla, jakým směrem se má rozvoj parku ubírat. Dohoda má být přijata obcemi, kraji i správou parku. Politici by ji tak nemohli v budoucnu zpochybňovat.

Blokáda v roce 1999

Poté, co chtěl ministr životního prostředí Miloš Kužvart před 10 lety povolit kácení stromů v nejpřísněji chráněných zónách Šumavy, se přivázali aktivisté Hnutí Duha ke stromům v Trojmezenském pralese. Do blokády se jich zapojilo zhruba 200.