Miloš Zeman chtěl vidět mrtvý les: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Miloš Zeman chtěl vidět mrtvý les |Author=Mirka Nezvalová |Date=2009-09-07 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Responden…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:43


Miloš Zeman chtěl vidět mrtvý les
Author Mirka Nezvalová
Date 2009-09-07
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Bývalý premiér kritizoval při návštěvě Šumavy vedení parku za nedostatečný boj s kůrovcem. Vědci jeho názory odmítají.

Šumava –Svou teorii, že lesy v I. zónách Národního parku Šumava umírají, nebo už jsou mrtvé, si přijel osobně potvrdit expremiér Miloš Zeman. V sobotu k tomu využil pozvání ředitele parku Františka Krejčího. Zeman se vypravil na sedmikilometrovou túru z Jeleních Vrchů k Plešnému jezeru. Doprovázely ho asi dvě stovky lidí. Jeho zastánci i ti, kteří tvrdí, že na první pohled uschlý porost se sám zmlazuje, a tudíž žije. „Viděl jsem Šumavu z vrtulníku a byl jsem zděšen. Tady jsem se ale přesvědčil, že stav je mnohem horší. Není za pět minut dvanáct, ale už asi deset minut po dvanácté,“ varuje Zeman.

Je to předvolební pandemie

Jeho výtkám přikyvovali i bývalí ministři životního prostředí –Miloš Kužvart a František Benda. Oba shodně argumentovali tím, že nezasahování proti kůrovci v I. zónách způsobilo současnou kůrovcovou kalamitu a má za následek masivní kácení v zónách číslo II. Ředitel parku Krejčí nepopírá, že ve II. zónách letos padne celkem 200 tisíc kubíků dřeva. „Na ochraně lesa pracuje několik stovek lidí, je nasazeno sto kusů techniky, ale jedině tak lze kůrovce zastavit,“ konstatuje.

Zeman si tak cestou mohl zblízka prohlédnout, jak hluboké zářezy v lesní půdě zanechá takový těžařský stroj. „Prý je jich tu skoro třicet. To je ta péče o les v národním parku,“ podotkl ironicky. Jízlivými poznámkami ale nešetřila ani druhá strana. „Otázka přemnožení kůrovce je problémem člověka, který si odvykl dívat se na suché stromy. Ty v hospodářských lesech nenajde,“ konstatoval Jaromír Bláha z hnutí Duha. A Jaroslav Vrba z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity dodal: „Neděje se tu nic mimořádného. Je to jen nafouknutá mediální bublina. My dokonce říkáme, že vypukla předvolební pandemie,“ sdělil.

Zeman se na cestu za kůrovcem vyzbrojil nejen týmem složeným z bývalých ministrů, lesníků, starostů z okolí parku a vědců, ale i konkrétními čísly. „Škody způsobené kůrovcem dosáhly 32 miliard korun,“ pronesl hned na začátku cesty. Takový argument je podle ředitele parku Krejčího nesmyslný. A Bláha z hnutí Duha doplnil, že viděl podobné expertní posudky. „Jenže v nich přirovnávají uschlé stromy ke zkáze lesa. To znamená, jako kdyby tam vznikla vyasfaltovaná plocha. To přece ale není vůbec pravda,“ zlobí se.

Bude nenávidět ekologii

Odpůrci i zastánci spolu na cestě parkem strávili více než pět hodin. Vzájemná debata Zemana a Krejčího trvala hodiny tři. Expremiér si v jeho doprovodu konkrétně prohlédl oblast Plešného jezera. „Vím, že to možná vypadá ošklivě, ale z ekologického hlediska je to správné,“ obhajoval Krejčí tamní bezzásahové pásmo. Zeman opáčil, že v tom případě bude nenávidět ekologii. „Vy mi tady ukážete jednu starou plodící jedli, ale já se dívám na tisíce mrtvých stromů.“ Na závěr dodal, že se na Šumavu vrátí. Tentokrát ale v zimě na běžky. Krejčí mu nabídl, že ho bude doprovázet.

Vyšlo též v MfD – Plzeňský kraj pod názvem Horké téma za chladného rána