Miko: Se starosty musíme do terénu: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:43

Ministr Miko na Šumavě

„Monitorovat a vyhodnotit vliv lidí na tetřevy musíme. Třeba se pak ukáže jiná vhodná trasa – například údolím. Opětovné uzavření cesty na Modrý sloup ale považuji za krajní řešení,“ řekl Ladislav Miko.

Šumava – Ministrem životního prostředí bude Ladislav Miko jen krátce – do předčasných podzimních voleb. Přesto chce prosadit to, co se nepodařilo žádnému jeho předchůdci: velkou dohodu o Národním parku Šumava. „Musí být černé na bílém, na čem jsme se dohodli. Pak to nebude moci nikdo měnit,“ vysvětluje Ladislav Miko v rozhovoru o Modrém sloupu, tetřevech i slibech pro šumavské starosty.

• Jak se vám líbila procházka na 17 let uzavřený Modrý sloup, který je konečně přístupný pro turisty?

Trasu velmi dobře znám, už loni jsem se tudy procházel s ředitelem parku. Umožňuje krásné panoramatické výhledy na všechny strany a lidé vidí, že les není mrtvý.

• Ale je to kompromis. Trasa nevede Luzenským údolím, ale po úbočí Špičníku...

Souhlasím s vámi, ale je vhodně vybrána. A jen díky tomuto kompromisu se sem ale lidé mohou konečně vůbec dostat.

• Měla tedy být stezka na tento hraniční přechod s Bavorskem otevřena už dávno?

To bych neřekl. Bylo velmi složité dospět vůbec k nějakému kompromisu a najít cestu, kterou se turisté budou moci na Modrý sloup dostat. Jsem rád, že se to neuspěchalo.

• Trvalo to 17 let a podle turistů se otevřela jen náhražka.

Možná se mohlo začít jednat o otevření dříve, to ano. Nicméně podle toho, co jsem nyní viděl, jsou lidé i za tuto stezku rádi, má pro ně svůj půvab. Kritizuje ji jen malá část turistů.

• Po dvou letech chce správa parku vyhodnotit vliv lidí na populaci ohrožených tetřevů. Nehrozí, že se pak stezka znovu uzavře, aby turisté ptáky nerušili?

Monitorovat a vyhodnotit vliv lidí na tetřevy musíme, to je jasné. Třeba se pak ukáže jiná vhodná trasa – například údolím. Opětovné uzavření cesty na Modrý sloup ale považuji za krajní řešení a doufám, že je předem vyloučené.

• Už roky se na Šumavě hovoří o rozšiřování bezzásahových území. Vy sám jste byl v minulosti příznivcem tohoto kroku. Nařídíte teď rozšíření ploch, kde se nezasahuje proti kůrovci?

Říkal jsem, že Šumava má na to, aby zde byla bezzásahová zóna a park splňoval přísné mezinárodní podmínky. Plocha, která je dnes bezzásahová, je ale dostatečná a rozhodně za mého ministrování ji nebudeme rozšiřovat. Naopak, je třeba ji stabilizovat a vysvětlit obcím, jaké to má klady, a debatovat s nimi.

• Jak jim to chcete vysvětlit?

Nejpodstatnější je být s nimi v kontaktu a vyrazit se starosty přímo do terénu. Už jsem s nimi hovořil třikrát a slyšel jsem stížnosti, že nejsou proti bezzásahovosti, ale proti procesu, jak se prosazuje a jak se s nimi jedná. Obce musí mít pocit, že jsou brány v potaz.

• Sliby o diskusích slyší starostové od každého nového ministra, a když budu citovat starostu Modravy Antonína Schuberta, tak nakonec skutek utek...

Já vím. Důležité je dospět k jasné dohodě všech stran.

• Ale jak? Na prosazení zákona o Šumavě do voleb nemáte čas.

To samozřejmě nelze, do podzimu není možné zákon navrhnout ani projednat, ale můžeme udělat dohodu ministerstva, správy parku, krajů i obcí. Všichni si zvolíme jednotnou cestu a každý další ministr už nebude mít důvod toto měnit. Musíme mít společnou vizi a koncept. Prostě se podepíše dohoda a ta bude platit.

• Podobné plány už měl váš předchůdce Martin Bursík. Sliboval Master plán, nové ekofarmy a příliv obyvatel na Šumavu.

Na Master plánu nadále pracujeme, ať už na úrovni ministerstva, správy parku, nebo fondu životního prostředí. Myslím, že je to smysluplný dokument, ale jako každý má hodně provozních a technických problémů. Po jednotlivých krocích jej ale zavádíme v život.

Ladislav Miko, ministr životního prostředí, se narodil 9. dubna 1961 ve slovenských Košicích. Vystudoval obor obecné biologie a obor systematické zoologie a ekologie na UK v Praze. Pracoval v Ústavu krajinné ekologie slovenské Akademie věd, na České inspekci životního prostředí, jako náměstek ministra životního prostředí a od roku 2005 v Bruselu na Ředitelství ochrany přírodních zdrojů Evropské komise. Zakládal Stranu zelených na Slovensku. Je ženatý, má dceru Barboru a syna Davida.