Ze Šumavy mizí kasárna: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:44

Správci národního parku nechali srovnat se zemí armádní objekty ve Zhůří i na Černém jezeře

Šumava – Národní park Šumava nechal srovnat se zemí bývalé vojenské objekty kasáren na Zhůří nedaleko obcí Horská Kvilda a Rejštejn. Zmizela i kasárna u Černého jezera poblíž Železné Rudy. Lidé ze správy parku to nazvali návratem zdevastované části Šumavy přírodě. Obce to považují spíše za svévolný akt parku proti rozvoji regionu, který se neustále vylidňuje.

„Trvalo dvacet let, než se někomu podařilo sehnat peníze na zbourání objektů z doby totality,“ uvedl ředitel národního parku František Krejčí. Na Zhůří podle něj byla protivzdušná ochrana, takže se nejednalo o žádné malé objekty. Proto akce přišla na 15 milionů korun, z toho 85 procent pokryly peníze z dotací. Největší demolice vojenských objektů v národním parku se uskutečnila ve Zhůří. Specializovaná firma tam srovnala se zemí jedenáct objektů, na Černém jezeře, kde sídlila menší rota, to bylo o něco méně staveb. Demolice tam přišla na tři miliony korun. Zaplacena byla také z velké části z dotací. Zbývající objekt by tam měl park využít k vybudování informačního střediska.

„Další kousky Šumavy jsme vyčistili od ekologických zátěží. Není třeba ani dosazovat lesní dřeviny, protože tam je tak masivní růst, který se projeví během jednoho až tří let,“ konstatoval Krejčí.

Podle místostarosty Rejštejna Jaroslava Petráně došlo k demolici objektů proti zájmu obce, která o ně žádala ministerstvo obrany. „To je nakonec vydalo národnímu parku,“ dodal místostarosta. „Před deseti lety se objekty nechaly ještě využít, tehdy se navrhoval vznik zotavovny. Je škoda, že stát nechal kasárna zchátrat,“ myslí si starosta Horské Kvildy Jan Janoušek.

Obec Rejštejn plánovala v lokalitě Zhůří další rozvoj, územní plán musela dokonce čtyřikrát obhajovat od poloviny devadesátých let u soudu a nakonec jej obhájila. „Stejně se tam ale nedá nic postavit, protože park nedá ke stavbě souhlas. Stavební úřad v Sušici nevydá územní rozhodnutí ani stavební povolení,“ líčí Petráň. „Přitom většinu pozemků tam vlastní restituenti, kteří zde nemohou stavět,“ dodal.

Podle Petráně měly stát na Zhůří dva penziony a rozhledna, nyní jsou tam jen čtyři rekreační chalupy. „Od roku 1993 do roku 2006 se v Rejštejně snížil počet obyvatel z 330 na 240 a vystěhovávání dále pokračuje. Obyvatelé se v místech neuživí, a to je špatně, park chce udělat z oblasti divočinu,“ uvedl Petráň.

Plánují další demolice

Šéf parku František Krejčí uvedl, že mají v plánu demolici dalších objektů. „Nejdále je projekt na Strážném, kde je bývalá celnice, která je nevkusná, jasně prezentuje pokřivenou architekturu z období socialismu,“ dodal Krejčí.