Kůrovec prudce rozdělil názory politiků: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:44

„Otázka nezní: Kácet či nekácet? Ale: Chceme zelenou Šumavu nebo sežranou Šumavu?,“ míní starosta Horní Plané Jiří Hůlka.

Horní Planá – Situace s kůrovcem není pod kontrolou. Na tom se při úterním zasedání jednoznačně shodl pracovní výbor Svazu obcí Národního parku Šumava. Jak včera dodal starosta Horní Plané Jiří Hůlka a další starostové regionu na pomezí mezi Českokrumlovskem a Prachatickem: „Současné rozmnožení kůrovce je skutečně pandemií a my se obáváme škod na sousedních lesích nejen na české, ale i rakouské straně.“ Svaz obcí jednoznačně vyjádřil podporu postoje a požadavků jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly a obou krajů na vytvoření krizové komise, která by začala pracovat na krizovém plánu péče o lesní ekosystémy v Národním parku Šumava tak, aby se zastavilo množení kůrovce.

Nicméně ministerstvo životního prostředí tvrdí, že vše je pořádku. Nebo přesněji řečeno, kůrovec se sice přemnožil, ale je pod kontrolou. Ministr Ladislav Miko dokonce řekl: „Pokud by se realizovala představa hejtmana Zimoly a do nejvyšších partií Šumavy vjela těžká těžařská technika, znamenalo by to zásadní ohrožení tamních ekosystémů a v důsledku i ohrožení samotné existence národního parku. Je na čase to otevřeně pojmenovat.“

Ministerstvo kontra kraj

V prohlášení hejtmana ale není o těžké těžařské technice v nejvyšších oblastech Šumavy ani slovo. „Mám připraveno rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí a záleží nyní na ministerstvu a Správě parku, zda budu nucen použít okamžitá opatření a tuto situaci řešit velmi radikálně,“ uvedl na mimořádné tiskové konferenci hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. V expertní zprávě, o kterou se hejtman opírá, se uvádí, že: „Šíření kůrovce je způsobeno nejen jako důsledek větrného polomu Kyrill z ledna 2007, ale zejména masivním rozšiřováním bezzásahového území od roku 2006 také po samotné kalamitě Kyrill.“ Dále zpráva uvádí, že současná aplikovaná obranná opatření jsou kvantitativně nedostatečná a jejich účinnost nedokáže zabránit šíření kůrovce. Současné metody jsou podle odborníků sestavujících tuto zprávu neúčinné. O těžení nemluví ani starostové obcí, jichž se problém týká. „Toto je triviální zjednodušení otázky, zda kácet či nekácet v národním parku. Ale takto otázka nestojí,“ potvrzuje například starosta Hůlka. „Otázka zní: Chceme zelenou Šumavu, nebo sežranou Šumavu? Kácení je jen jeden ze způsobů zásahu proti kůrovci. Nikdo teď neříká o tom, že by se mělo kácet, všichni mluvíme o tom, že chceme zasáhnout, že chceme razantně zasáhnout proti kůrovci. Jinak hrozí kalamita rozměru, který tady ještě nikdy nebyl!“

Smutný pohled na vrcholky

Holiny na šumavských kopcích opravdu vznikají a to i přímo ve výhledu z Horní Plané. Podle mnohých místních obyvatel je pohled na Plechý dokladem smutné a tragické události. Stejně tak pohled na vznikající kůrovcová kola na Smrčině. „Chci vyzvat všechny, kdo se nechtějí nechat masírovat placenou P. R. reklamou národního parku, ať se sem přijedou podívat. To jim bude stačit,“ shrnul starosta Jiří Hůlka.