Klaus v boji o Šumavu: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:44

,

Vyhrotil se spor, zda kácet stromy, nebo dát přednost přírodním procesům

Šumava – Spor o budoucnost Národního parku Šumava, o to, zda mají mít v rezervaci přednost přírodní procesy, nebo zda se tam má kvůli šíření kůrovce kácet, se vyhrotil jako nikdy. Do čela kritiků správců parku i ministerstva životního prostředí se postavil prezident Klaus. Jako první včera podepsal petici Za zdravou Šumavu. Petici podporují představitelé Jihočeského i Plzeňského kraje, kteří ostře napadají správu parku a ministerstvo životního prostředí za to, že nedostatečně zasahují proti šíření kůrovce.

Správci parku i ministerstvo tvrdí, že mají situaci pod kontrolou a zdůrazňují, že kácení v přírodní rezervaci by ji ohrozilo. Správu parku už podpořily Český svaz ochránců přírody nebo Hnutí Duha. Jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD) při kritice správců parku už dokonce pohrozil, že pokud se poměry na Šumavě nezmění, vyhlásí v parku stav nebezpečí, což by umožnilo kácet. Krajský radní pro životní prostředí Petr Smutný (ČSSD) se domnívá, že by kraje měly k vyhlášení stavu nebezpečí dotlačit vládu. A prezidentu Klausovi se to zamlouvá. „Vyhlášení nějakého kalamitního stavu, který by umožnil dělat nutné zásahy, považuji za potřebné. Čekat donekonečna není možné,“ dodal Klaus. Prezident a zástupci krajů si už za svůj postup vysloužili kritiku některých osobností z kultury. „Pana prezidenta Klause nemůžu brát vážně. V případě ochrany přírody je v zásadě ideolog, který nechápe problematiku. Kdybych já byl prezident, tak vydám dekret, že na nejcennější oblasti Šumavy nesmí nikdo sáhnout,“ reagoval zpěvák Dan Bárta. Ministr životního prostředí Ladislav Miko nevidí důvod k mimořádným krokům. „Kůrovec je plně pod kontrolou a zasahujeme proti němu přesně podle plánu. Pokud by i do nejvyšších partií Šumavy vjela těžká technika, znamenalo by to ohrožení samotné existence národního parku,“ varoval Miko. Úvahy představitelů Jihočeského a Plzeňského kraje o vyhlášení stavu nebezpečí na Šumavě považuje za nesmyslné, protože se s lýkožroutem potýkají lesníci v celé republice i střední Evropě. To si ale Zimola nemyslí.

„Pokud se ministerstvo bude chovat jako doposud, bude stav nebezpečí na Šumavě vyhlášen během několika dnů, maximálně týdnů. Jsem rád, že nás prezident podpořil,“ uvedl Zimola. Spolu se svou kolegyní z Plzeňského kraje Miladou Emmerovou si hejtman Zimola nechal zpracovat odborný posudek situace ve druhých zónách parku. Výsledky expertýzy zveřejnil v neděli. Při tom mimo jiné zaznělo, že opatření proti kůrovci jsou neúčinná. Proti tomu se vedení šumavského parku ohradilo. „Na významné části ponechané samovolnému vývoji masivně vzniká nový les. Potvrdilo to sčítání v roce 1998 i vloni,“ uvedla Jana Zvettlerová ze správy parku.

Plochy se soušemi prý nyní na Šumavě tvoří zhruba dvě procenta z celkové výměry parku, která dosahuje 68 tisíc hektarů. Politici, kteří správu parku kritizují, často tvrdí, že pohled na suchý les odrazuje návštěvníky Šumavy. Například František Hail, majitel penzionu Hájenka Nebe u Kašperských Hor tvrdí, že to není pravda. A říkají to z devadesáti procent i turisti. „Většina z nich se navíc domnívá, že by si příroda v rezervaci s kůrovcem měla poradit sama,“ sdělil Hail. Podnikatel také tvrdí, že on sám na Šumavě žádnou velkou katastrofu nevidí. Samozřejmě, že někde v parku je kůrovec, ale není to nic dramatického. „Politikům se ale tohle téma teď hodí před volbami. Myslím, že politici dosud Šumavě nepomohli, ale spíš ublížili,“ konstatoval František Hail.

S prohlášením na podporu správců šumavského parku a ministerstva životního prostředí včera přispěchali zástupci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) a Hnutí Duha. „Současný stav nevykazuje známky odchylek od předpokládaného vývoje, který je plně pod kontrolou odborníků ze Správy Národního parku Šumava. Nedochází k významnému šíření kůrovce mimo území parku. Aktivitu Jihočeského kraje považujeme za bezdůvodné vměšování do kompetencí jiných orgánů státní správy a odborných státních institucí,“ uvedli předseda ČSOP Libor Ambrozek a ředitel Hnutí Duha Petr Machálek. Ti zdůraznili, že pokud zůstanou odumřelé lesní porosty v takzvaných bezzásahových zónách ponechány pouze přírodním procesům, dochází k jejich rychlé a zcela přirozené obnově.