Situaci v šumavských lesích prý není nutné dramatizovat: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:44

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) a Hnutí Duha podporují postup Správy národního parku Šumava a ministerstva životního prostředí při přirozené obnově vybraných lesních porostů.

„Jsme znepokojeni dramatizováním celé situace ze strany Jihočeského kraje,“ uvedl dnes Libor Amrozek ze ČSOP. „Současný stav nevykazuje známky odchylek od předpokládaného vývoje, který je plně pod kontrolou odborníků ze správy šumavského národního parku. Kůrovec se nešíří mimo území parku a jihočeský kraj se řídí zprávou z poloviny července,“ řekl ředitel Hnutí Duha Petr Machálek. Kraj se podle hnutí a svazu vměšuje do kompetence jiných orgánů státní správy a odborných institucí. Odborníci tvrdí, že pokud zůstanou odumřelé lesní porosty v takzvaných bezzásahových zónách ponechány pouze přírodním procesům, dochází k jejich rychlé a zcela přirozené obnově. Pod uschlými vzrostlými stromy již rychle vyrůstá nový les, který bude věkově různorodý, stabilnější a bude v budoucnu lépe odolávat kalamitním vlivům včetně kůrovce.

Posláním národních parků je přírodu chránit a prezentovat v lidmi co nejméně ovlivňovaném stavu. Nejen na Šumavě, ale i na dalších místech mnohem méně ovlivněných lidskou činností, se kůrovec běžně vyskytuje jako součást přirozených smrčin. „Není pravdou, že turisty v národním parku Šumava odrazují suché stromy. Návštěvníci naopak vítají, že mohou vidět les jiný než v celém zbytku naší země, les, který není vysázený jenom za účelem produkce dřeva. Mají možnost vidět vývoj lesa bez zásahu člověka. Příznivé ohlasy a především výsledky prováděných anket mezi turisty to jednoznačně potvrzují,“ vysvětlil Ambrozek.

Ministerstvo však připustilo, že kůrovcová kalamita posledních let je nejhorší za posledních půl století, kdy se výskyt kůrovce pravidelně sleduje. V roce 2008 stoupl objem kůrovcem napadených stromů na rekordních dva a půl milionu metrů krychlových dřeva. Stromy napadené kůrovcem však v Národním parku Šumava tvoří pouze necelé jedno procento jeho výskytu v ČR a napadené stromy v tak zvaných bezzásahových zónách necelou polovinu procenta. Naproti tomu podle ministerstva drtivá většina kůrovcové kalamity se odehrává v hospodářských lesích. Například lesy v Moravskoslezském kraji tvoří 30 procent kůrovcové kalamity, kalamitu řeší i v lesích v Královéhradeckém a Jihočeském kraji a na Vysočině.