Na Šumavě využijme zkušenosti lesníků: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:44

Dopisy

Ad LN 18.8.: Na Šumavě za pět set let

Radovan Holub informuje čtenáře o změně zaměření boje proti kůrovci v jádrových zónách NP Bavorský les. Na české straně v NPŠ došlo v průběhu let při ponechání volného působení kůrovce k likvidaci těch nejkrásnějších a nejstarších porostů, které nám záviděla celá Evropa.

Je již hodinu po dvanácté, ale přesto by bylo možno zachránit alespoň zbytky těchto porostů, vyžaduje to však změnu přístupu k omezení výskytu kůrovce ze strany pracovníků NPŠ. Je ale třeba využít zkušenosti lesníků, kteří již v minulosti dokázali ochránit porosty určené k vytvoření Boubínského a Žofínského pralesa před kůrovcem. Těžko to však můžeme očekávat od současných pracovníků parku, kteří se například (včetně ředitele parku) chlubí, že kůrovec již mladší porosty nenapadá. Doporučuji jim, aby si přečetli publikaci od profesora Pfeffera, dlouholetého vedoucího katedry ochrany lesa na Pražské lesnické fakultě, kde uvádí, že nejškodlivější druh kůrovce napadá běžně porosty starší osmdesáti let. Mladší stromy napadá jen v případě velkého přemnožení. Důvod je jasný – tento kůrovec potřebuje pro svůj vývoj silnější vrstvu lýka, kterou mladší stromky nemají. Postup vedení NPŠ je potřeba kontrolovat, aby boj s kůrovcem byl úspěšný a v případě neplnění úkolů vyvodit důsledky vůči vedení parku včetně jeho ředitele. Jen tak je možno zachránit zbytky těch krásných, více než stopadesátiletých porostů.

Ing. Josef Řežábek, Protivín