Park jásá, les odolává kůrovci: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:44

Experti z parku: Sčítání mladých stromků potvrdilo, že se les zasažený kůrovcem dokáže sám obnovit

Šumava – Kritici nezasahování proti kůrovci v šumavských lesích dostali včera od správy šumavského parku tvrdý úder. Správa parku vůbec poprvé doložila konkrétními čísly svá slova o tom, že pod uschlými stromy v rezervaci vyrůstá nový les. Dokonce daleko rychleji než ochránci přírody očekávali. Zatímco ekologičtí aktivisté tleskají, starostové a regionální politici tvrdí, že je ani tato čísla nepřesvědčila.

Správci zveřejnili výsledky desetiletého výzkumu

Správa parku přišla s výsledky desetiletého výzkumu, jehož cílem bylo zmapovat, jak pod uschlými dřevinami na Šumavě vyrůstají nové smrčky. Čeští a bavorští vědci zaměstnaní v parku zkoumali Modravské pláně, které jsou jedním z nejvýše položených míst, kde souvisle stromy rostou. Konkrétně vzácné horské smrčiny. Rozloha území je třináct set hektarů a patří k nejchladnějším a nejvlhčím v České republice. Sníh tu leží téměř 200 dnů v roce. Vědci sčítali nové mladé stromky pomocí leteckých snímků a infračervených záběrů zhruba deset let. Výsledky dokázaly, že počet životaschopných jedinců je i po působení přírodních podmínek za tuto dobu pro obnovení horských smrčin dostatečný.

„O budoucnost lesů na Šumavě nemusíme mít obavy. Sama příroda nejlépe ví, jak má les vypadat. Člověk nic lepšího nevymyslí,“ řekl včera ředitel šumavského parku František Krejčí. Na hektaru plochy šumavských lesů roste v průměru 2,5 tisíce nových smrčků. Přitom už 500 stromků na této ploše má být zárukou, že vznikne nový les. Podle vědců se zároveň v lesích rodí různě starý porost a kůrovec nikdy nemůže zaútočit na stromy tak, aby celá Šumava uschla. V nejhorších letech kůrovcové kalamity, kdy badatelé hovoří o frontálním útoku, napadne lýkožrout 40 až 60 metrů lesa. „Velmi důležitým faktorem, který ovlivňuje podmínky pro obnovu horských smrčin, je přítomnost dostatečného množství tlejícího dřeva,“ konstatoval Aleš Kučera z vědecké sekce správy národního parku.

Starostové to vidí jinak: „Mnohde roste jen smrk“

Podle šumavských starostů je ale situace opačná a příroda trpí. „Jestliže správa parku hovoří o lokalitách, kde se les obnovuje, já vím o místech, kde se tak neděje. Kromě toho tu zase vyrůstá jen smrkový les, místo aby skladba stromů byla pestřejší,“ oponuje starosta Modravy Antonín Schubert. Kritizuje i skutečnost, že se o výzkumu dozvěděl až od novinářů. Stejně jako předseda Svazu obcí Národního parku Šumava František Nykles. „S ředitelem jsem hovořil ještě ve čtvrtek a o výsledcích výzkumu se dozvídám až od vás. To je špatně,“ kroutí hlavou Schubert.

Naopak Hnutí Duha, které roky usilovalo o zastavení kácení kůrovcem napadených stromů v nejcennějších partiích parku, výsledky sčítání mladých stromků nadšeně komentovalo v tiskové zprávě. V ní například napsalo, že pesimistické prognózy některých politiků jednou provždy končí v říši pohádek. „Tato inventura definitivně vyvrátila obavy, zda se prales dokáže sám znovu obnovit. Na bavorské straně Šumavy už mají takové výsledky řadu let. Pralesovité porosty se obnovují a odumírají na Šumavě po tisíciletí a pokusy umírající stromy vykácet a holiny pak zalesňovat byly neúspěšné. To totiž vede jenom k mnohem větším škodám. Nové lesy jsou méně odolné,“ prohlásil Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Modravské pláně – území napadené kůrovcem:

1991 12,29 hektaru, 1994 117,7 hektaru, 1995 153,8 hektaru, 1996 425,7 hektaru, 1997 812,8 hektaru, 1998 977,1 hektaru, 1999 1012,7 hektaru, 2000 1035,7 hektaru

Pozn: Pláně mají rozlohu 1300 hektarů