Brouk postupuje rychlostí až 120 metrů za rok: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:44

Šumava – Správa šumavského parku sečetla na 1 300 hektarech mladé stromky, které rostou na Modravských pláních. Výsledky jsou podle ní průlomové. Dávají za pravdu ochranářům, kteří tvrdili, že i když se nebudou kůrovcem napadené stromy kácet, Šumava si pomůže sama. A lesy budou navíc odolnější a přirozenější. „Teď můžeme i lépe odhadnout další vývoj kůrovcové kalamity po orkánu Kyrill, který tu porost zasáhl v roce 2007,“ říká ředitel parku František Krejčí.

• Proč je výzkum tak průlomový?

Dva roky jsme sledovali fáze rozpadu a stav zmlazení lesa. A opravdu se nám potvrdilo, že zvolená koncepce je opodstatněná a vede k cíli, který jsme si při vzniku národního parku dali. Tedy že se ubíráme správným směrem a péče o lesy na Šumavě je správná. Nehrozí žádné pesimistické scénáře, které někteří neustále zastávají.

• Kdy bude les, který je dnes suchý, ale takový, jaký jej chtějí odpůrci vaší koncepce?

Ideální stav lesa z pohledu lidí je pofidérní hodnocení. Souše ubyly zásadním způsobem už po deseti letech. Fenomén lesa se soušemi mizí pomalu a po dvaceti letech se už nechá hovořit o novém porostu. Bude to takový les, jaký tu byl před intenzivním lidským hospodařením? Cílem je nechat působit přírodu, aby mohla na Šumavě narůst původní horská smrčina. Celé Modravské pláně už dnes mají charakter lesa, jako byl dříve.

• Jak rychle kůrovec postupuje?

V průměru je to 40 až 60 metrů za rok. Výjimečně až 120 metrů.

• Dá se předpokládat další vývoj v parku po Kyrillu?

Nechali jsme sedm ploch po Kyrillu zcela svému osudu. Nyní můžeme lépe odhadovat další vývoj v deseti až patnácti následujících letech.

• Co konkrétně umíte tedy odhadnout?

Ve všech lokalitách, kde jsme zamezili veškerým lidským zásahům, bude za deset až patnáct let stabilní mladý horský les.