Šumavské hvozdy po kůrovcové kalamitě opět rostou: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:44

Praha, Šumava – Samovolně rostoucí plochy šumavských lesů, do jejichž vývoje člověk vůbec nijak nezasahoval, se z obrovské kůrovcové kalamity v první polovině devadesátých let vzpamatovaly velmi dobře.

Ukázal to rozsáhlý projekt Biomonitoringu lesa, na kterém se podíleli pracovníci Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Při počítání odborníci zjistili, že na jednom hektaru roste až dva a půl tisíce mladých smrčků, přičemž na obnovu lesa jich je potřeba pět set. „Výsledky měření dokázaly, že počet životaschopných stromků je i po deseti letech působení přírodních podmínek dostatečný pro zajištění obnovy horské smrčiny. Není důvod mít o budoucnost horských smrčin na Šumavě obavy,“ prohlásil ředitel Správy NP a CHKO Šumava František Krejčí. Výsledky sčítání mladých stromků v okolí Modravy zveřejnila správa šumavského národního parku v pátek. Terénní průzkum ukázal, že v místech ponechaných přirozeným proměnám pralesní přírody, rostou pod uschlými kmeny tisíce nových stromů. Vyvrátily se tak obavy, zda se les dokáže po kůrovcové kalamitě sám obnovit. „Pesimistické prognózy některých politiků, že ne Šumavě kůrovec zahubil les, definitivně končí v říši pohádek. Pravdu měli vědci, kteří od počátku tvrdili, že uschnutí stromů je normální fází vývoje horského lesa, která se opakuje po tisíciletí, a že se ještě nikdy nestalo, aby se les nedokázal sám obnovit,“ řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Monitorované Modravské pláně patří s drsným klimatem k nejchladnějším a nejvlhčím místům v Česku. Sněhová pokrývka zde dosahuje až třímetrové výšky a trvá i dvě stě dnů. Lesy zde proto mají charakter tajgy.