Spor o kůrovce na Šumavě pokračuje: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:44

,

Praha – Nová Pec – Kůrovcová kalamita napáchala na Šumavě podle oficiálního posudku soudního znalce škodu 32 mld. Kč, tvrdil novinářům při víkendové návštěvě okolí Plešného jezera expremiér Miloš Zeman. Vedení Národního parku Šumava a další ochránci přírody odhad označili za nesmyslný, o takovém odhadu nevěděl nic ani jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD), který je jinak s vedením NPŠ ve sporu.

Zeman si zasažené lesy prohlédl z vrtulníku již v dubnu a tehdy ostře napadl vedení Správy NPŠ, že v boji proti kůrovci nic nedělá. Podle expremiéra vznikla škoda velkého rozsahu, měl by být odvolán ředitel NPŠ František Krejčí a zahájeno trestní stíhání. „Jestliže nějaký odborný experiment evidentně nevychází a působí škody, a ty škody jsou dnes oficiálním znaleckým posudkem odhadnuty na 32 miliard korun, tak je určitá zaťatost těchto vědců téměř neospravedlnitelná,“ prohlásil Zeman. Dle něho by Jihočeský a Plzeňský kraj, na jejichž území NPŠ a Chráněná krajinná oblast Šumava leží, měly mít právo ovlivňovat tamní dění. „Stav nebezpečí už tady reálně existuje delší dobu a je to ne za pět minut dvanáct, ale deset minut po dvanácté,“ uvedl.

Zimola sdělil, že vyhlášení stavu nebezpečí, které dříve ohlásil, odložil, neboť nyní správa parku avizuje ochotu ke spolupráci, a proto chce nejprve vyčkat na závěry expertní skupiny, která má celou situaci posoudit. Ke škodám se vyjadřovat nechtěl: „Na rozdíl od pana bývalého premiéra nedisponuji žádnými oficiálními odhady, a proto nebudu vůbec komentovat částku, kterou on vyčíslil a o kterou se opírá.“

Přítomný exministr životního prostředí František Benda se dovolával slov svého předchůdce a spoluzakaldatele NPŠ Ivana Dejmala, že by byl vyhozen z Pithartovy vlády, kdyby navrhl, že 30 % parku bude ponecháno osudu. Bývalý učitel pěstování lesů a lesní ekologie z Písku Jiří Wolf poukázal na obrovský význam vzrostlých lesů pro zachycování srážek a likvidaci oxidu uhličitého, kdy kůrovcem zničené lesy mají dle něho stejný efekt jako tepelné elektrárny bez odlučovačů, což prý NPŠ a MŽP zamlčují. Zemanem uvedená škoda je podle Krejčího nesmysl, také prý neplatí, že by vedení NPŠ proti škůdci nebojovalo: „Na 20 procentech národního parku se nezasahuje proti kůrovci, na zbytku se zasahuje.“ Dodal, že nyní se v parku těží rychleji než po ničivém orkánu Kyrill a kůrovec je díky chladnému počasí na ústupu.

Podle některých ekologů, blízkých např. Hnutí Duha, je dobře, že Zeman uviděl skutečný stav na Šumavě zblízka, nejen z vrtulníku. „Kůrovec samozřejmě není nebezpečí pro les, otázka přemnožení kůrovce je problémem člověka, který si odvykl dívat se na suché stromy, protože v hospodářských lesích suché stromy nenajdeme,“ podtrhl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Vysvětlil, že v přírodě jde o přirozený koloběh a pod mrtvými stromy vzniká nový les. Podle Bláhy je škoda 32 mld. Kč též nesmysl. Rovněž dle Jaroslava Vrby z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity je současný boj proti kůrovci nafouknutou mediální bublinou a nic mimořádného se v parku neděje: „Nikdo z nás nepodporuje bezzásahovost v celém parku. Nám se jedná o nějakých 13 procent území.“

S tímto nesouhlasí soudní znalec Ivo Vicena: „Šumava skutečně není v pořádku, došlo tady k velké katastrofě. A co tady předvádí ministerstvo životního prostředí, je kamufláž. Lesy umírají ve velkém rozsahu, nový les tam vzniknout nemůže.“ (Letos čtenáři Haló novin mohli vidět snímky z bavorské části šumavského přírodního parku, kde na bezzásahové zóně padlých a suchých kmenů, zhruba tucet let po uschunutí, vyrůstá téměř neproniknutelná houština mladých stromků.) Podle Krejčího byla technika proti kůrovci nasazena včas, letní rojení bylo ale letos specifické kvůli počasí.

„Aktuálně v Národním parku Šumava pracuje 152 lesních dělníků s motorovými pilami, 26 těžkých těžařských strojů – harvestorů, 20 univerzálních kolových traktorů, 18 lehkých vyvážecích souprav a 20 malých pásových vyklizovačů. Na ochraně lesa proti kůrovci pracuje několik set lidí,“ shrnul Krejčí. Bylo vytěženo 149 000 metrů kubických kůrovcového dříví, vyznačeno k těžbě je dalších 48 000 metrů krychlových.

Nutno dodat, že předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip od roku 1999 předkládá neúspěšně návrh zákona na ochranu Národního parku Šumava.