Petici podporuje i Plzeňský kraj: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:44

Plzeň – Petici Za zdravou Šumavu, kterou inicioval jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD), se rozhodl propagovat také Plzeňský kraj. V pátek byl novinářům rozeslán mluvčím krajského úřadu e-mail, ve kterém jsou vyzýváni, aby petici propagovali u svých čtenářů.

„Dovoluji se Vaším prostřednictvím obrátit na nejširší veřejnost a vyzvat ji k podpisu Petice za zdravou Šumavu,“ píše mluvčí Jana Filípková. Proč se tak Plzeňský kraj rozhodl? „Vzhledem k tomu, že kůrovcová kalamita na Šumavě se neustále rozšiřuje, probíhá řada jednání, při kterých vedení obou krajů požaduje důraznější zásah proti kůrovci. Součástí kampaně je i tato petice. Byl bych velmi rád, aby i veřejnost se zapojila a podpořila svým podpisem záchranu Šumavy,“ cituje Filípková radního Plzeňského kraje pro životní prostředí a zemědělství Petra Smutného (ČSSD).

Mluvčího ekologické organizace Hnutí Duha Vratislava Vozníka tato informace překvapila, protože petici považuje za soukromou aktivitu jihočeského hejtmana. „Nevím nic o tom, že by krajské orgány přijaly ve věci petice nějaké usnesení,“ upozornil mluvčí ekologické organizace.

Co je vlastně obsahem petice?

Mj. požaduje „revidovat strategické cíle NP Šumava, a to věcně a časově, zastavit rozšiřování bezzásahových území, znovu posoudit nová rozšíření bezzásahových ploch uvnitř parku v předchozích třech letech, všemi účinnými prostředky zabránit šíření kůrovců v parku k sousedním vlastníkům, opustit ideologii „divočiny“, která neodpovídá středoevropskému prostoru, v tomto smyslu upravit zónaci území a přijmout odpovídající legislativní opatření.“ Mluvčí Duhy ale oponuje. Podle něj jsou první a bezzásahové zóny určeny k tomu, aby divokou přírodu chránily. Ochrana přírody je podle Vozníka prioritou v řadě středoevropských států, jako například v Německu, Polsku či Švýcarsku, a není proto pravdivé tvrzení, že „ideologie divočiny neodpovídá středoevropskému prostor“. Jak Vozník dodal, odborníci ze Světového svazu ochrany přírody (IUCN) doporučili ponechat 30 až 40 % území NP Šumava jako bezzásahové zóny. „Proto se systém péče o Národní park Šumava nemůže měnit každé tři až čtyři roky se změnou vlády, ale měl by být dlouhodobý,“ dodal Vozník.

Předsedkyně klubu KSČM v Zastupitelstvu Plzeňského kraje Zdeňka Hornofová neměla o petici žádné bližší informace, neboť se právě vrátila z dvoutýdenní dovolené. Po předběžném seznámení se s peticí ale pro Haló noviny uvedla, že ji pravděpodobně podepíše. „Příroda je na Šumavě skutečně v žalostném stavu. Může se stát, že pokud se proti kůrovci nebude zasahovat i v bez zásahových zónách, tak kůrovec nakonec sežere celou Šumavu,“ prohlásila. Podobný názor zastává také člen plzeňského městského zastupitelstva a kandidát pro sněmovní volby KSČM Jiří Valenta. Podle jeho informací je situace na Šumavě vážná a v textu petice není nic, s čím by nesouhlasil. Před případným podpisem petice by se ale chtěl seznámit s tím, jak situaci v šumavském národním parku hodnotí nezávislí odborníci, aby si o celé kauze mohl vytvořit objektivní úsudek.