Česku chybějí národní parky, změní se to: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:45

Praha – Křivoklátsko a Jeseníky obohatí mapu českých národních parků. V porovnání s mnoha státy Evropy jich je v tuzemsku málo.

Když Česká republika a Švédsko vydávaly společný nástěnný kalendář k letošnímu předsednictví v Evropské unii, kde se obě země po půl roce vystřídaly, narazila Praha na problém. Námětem kalendáře byly národní parky, ovšem Česko jich nemá tolik, aby mohlo polovinu dvanáctistránkového kalendáře zaplnit.

„Protože národní parky mámě v České republice pouze čtyři, udělali jsme provokativní krok a zařadili jsme do kalendáře i dvě fotografie z míst, která by se měla v budoucnu stát národními parky,“ vzpomíná bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík. K současným národním parkům by mělo přibýt Křivoklátsko a Jeseníky. V obou případech by park tvořily nejcennější části nynějších chráněných krajinných oblastí (CHKO). Proč je taková změna potřebná? „Na rozdíl od CHKO nejsou národní parky o obcích a harmonické krajině s osídlením, ale o obnově a ochraně přírody, přírodní krajinné scenérie a přírodních procesů,“ vysvětlil náměstek ministra životního prostředí František Pelc.

Blíže k vyhlášení má Národní park Křivoklátsko. Při zdlouhavé a finančně náročné přípravě dostal přednost před Jeseníky. „Jedním z důvodů bylo, že horský fenomén Jeseníků máme do značné míry obsažený již ve dvou národních parcích – Krkonoše a Šumava,“ doplnil Pelc. Nejcennějším prvkem Křivoklátska jsou zachovalé lesy s výrazným podílem původních listnatých a smíšených porostů. Ty se podařilo uchovat díky tomu, že oblast byla vyhlášeným loveckým revírem s omezenou těžbou dřeva. Místní dřeviny tak z části unikly přeměně na nepřirozené smrkové kultury, která potkala lesy na většině území republiky. Krajinu dotváří kaňonovité údolí Berounky doplněné příčnými potoky. V takovém celku podobný typ krajiny jinde v Česku není. Ojedinělá není jen místní příroda, ale i způsob, jakým ministerstvo životního prostředí k vyhlášení národního parku přistupuje. Ještě před zahájením oficiálního procesu kontaktovalo všechny obce, jejichž pozemků se národní park dotkne, a diskutuje s nimi o jeho budoucí podobě. Přístup státu je přitom revoluční – společně se starosty chce ministerstvo připravit návrh zákona, jímž bude park vyhlášen. Starostové za to ministerstvo chválí.

„Oceňuji dosavadní postup ministerstva životního prostředí, které již v tomto stadiu realizace široce diskutuje se zástupci obcí všechny související otázky,“ řekl starosta Kublova Josef Matějka. Vznik parku podporuje za podmínky, že nebude znamenat výrazné omezení pro návštěvníky ani pro místní lidi, včetně pohybu po lese a cyklistiky. Plánovaný park dostal do vínku i další výhodu – má podporu více než dvou třetin obyvatel obcí, v jejichž sousedství se nachází. Zjistil to průzkum, který ministerstvo udělalo. Park totiž může pro místní obyvatele přinést řadu výhod. Především oživit turistický ruch v oblasti.

„Středočeský kraj nutně potřebuje nové turistické atrakce. Jeho návštěvnost se za rok snížila nejvíce ze všech čtrnácti krajů – a to dokonce o dvouciferné číslo,“ zdůraznil odborník na turistiku a viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. Park by se podle něj mohl takovým lákadlem stát, ale musel by návštěvníkům něco nabídnout. „Za prioritu považuji nabídku místních gastronomických specialit v restauracích, protože i v oblasti cestovního ruchu platí, že láska prochází žaludkem,“ dodal Okamura. Šetrný cestovní ruch však není jedinou pracovní příležitostí, kterou by park mohl přinést. „V křivoklátských lesích dosud hospodaří Lesy České republiky, které na těžbu a další práce najímají dělníky ze vzdálených částí země. Park dá v lesích práci místním lidem,“ slíbil Martin Bursík. I po zřízení parku lidé budou moci dále chodit do lesa na houby či sbírat dříví jako dosud.

Kromě dvou národních parků připravuje ministerstvo také vyhlášení nejméně tří nových chráněných krajinných oblastí. První je rozšíření CHKO Kokořínsko o mokřadní a pískovcovou oblast Jestřebsko-Dokeska, zčásti o bývalý vojenský prostor. Druhou jsou Doupovské hory, kde dvě třetiny území tvoří rovněž výcvikový areál armády. Třetí bude soutok Dyje a Moravy s unikátním komplexem zbytků lužních lesů a podmáčených lučin. Nová chráněná krajinná oblast by se mohla objevit i v části Krušných hor.

Národní parky ve vybraných zemích Evropy:

Země – Počet

Albánie – 15, Česko – 4, Finsko – 35, Chorvatsko – 8, Itálie – 24, Maďarsko – 10, Německo – 14, Nizozemsko – 20, Norsko – 29, Polsko – 23, Rakousko – 7, Rumunsko – 13, Řecko – 12, Slovensko – 9, Srbsko – 5, Španělsko – 14, Švédsko – 28, Velká Británie – 14