Zeman a lýkožrouti: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:45

Že to ale trvalo Přátelům Miloše Zemana, než kápli na téma, kterým by se mohla jejich modla občas připomenout. A nakonec zvolili: kůrovec. Bitva o jeho hubení v centru Národního parku Šumava zuří už deset let. Ale teď se nad krajinu vznesl vrtulníkem expremiér a lýkožrout smrkový má smrtelného nepřítele.

Zeman si na ekology, vědce i vedení parku, kteří chtějí nechat tlít lýkožroutem napadené stromy v lese, vyšlápl s vehemencí, jakou známe z jeho premiérských časů. Chce podat trestní oznámení na Martina Bursíka a vedení parku za miliardové škody. Barvitě líčí, jak z paluby vrtulníku zřel apokalypsu, do níž uvrhly šumavské hvozdy zločinní ochranáři.

Stojí tedy za to připomenout, že porosty se soušemi po kůrovci v bezzásahových oblastech činí asi dvě procenta výměry lesů šumavského parku. Právě na toto nejvzácnější dřevo si ale už dlouho brousí pily dřevařské lobby orodující u politiků za zásah proti kůrovci. Když stejný problém řešili v bavorském parku, přijel premiér Stoiber. Viděl z dálky odumřelé lesy a chtěl okamžitě vedení parku vyhodit. Pak ho ale zavedli do postižených lesů, spatřil první výsledky přírodní obnovy a prohlásil: „Nesmíte se dívat nahoru ale dolů, tam spatříte úchvatné přírodní divadlo.“

Zeman se díval také dolů, ale jen z výšky. A spustil o degradaci krajiny. Jestli neměl pravdu šumavský spisovatel Váchal, když napsal: „Krajina jeví se nám takovou, jakými jsme my sami.“