V umělém rameni Blanice množí perlorodky: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 06:45

Jižní Čechy – Agentura ochrany přírody a krajiny se snaží revitalizovat jihočeské potoky, jejichž koryta lidé kvůli melioracím napřímili. Zároveň na rameni řeky Blanice na Prachaticku odchovává kriticky ohrožené perlorodky říční. „Snažíme se je v umělém prostředí množit a navracet zpět do řek,“ vysvětluje vedoucí oddělení péče o krajinu Vladimír Šámal.

• Proč jsou špatné napřímené toky řek?

Když se dělala umělá koryta, tak se zničilo prostředí, v němž žily nejrůznější druhy živočichů. Proto se snažíme vrátit potokům a říčkám jejich podobu a zároveň tak vrátit do přírody i rostliny a živočichy, kteří tam patří.

• Proč se nedaří tento stav napravovat rychleji?

Správa toků spadá pod ministerstvo zemědělství a to je spravuje podle vodního zákona. Revitalizace potoků nemají v tomto zákoně bohužel zatím oporu a většina společností pojímá vodní toky technokraticky. Proto nejde obnova tak rychle, jak bychom si představovali. Nicméně ale Evropská unie nyní vydala směrnici, podle níž by do roku 2022 měly být stavy řek na ekologicky dobré úrovni. Tak věříme, že se trend zrychlí a ročně upravíme alespoň deset toků. Peníze na to lze získávat ze státní i evropské kasy.

• Na Blanici se snažíte o množení perlorodek říčních. Jak tento program vznikl?

Protože perlorodek z našich řek ubývá, rozhodli jsme se, že je budeme chovat sami a pak je budeme vracet do Blanice. Právě v mokřadech této říčky jsme vybudovali umělé rameno, kde se je snažíme množit. Byli bychom rádi, kdyby se nám podařilo to, že se budou v řekách množit samy.

• Kolik stálo zřízení umělého ramena řeky?

Vybudovat potůček s ideálními podmínkami pro život perlorodek říčních vyšlo zhruba na 1,9 milionu korun.