Příroda poskytuje drahocenné služby. A zadarmo: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:45

Praha – Šumava je jediné opravdu velké území ve střední Evropě, které může splnit požadavek na nenarušenou přírodu. „I proto patří mezi mé priority udržení stavu, kdy asi na třiceti procentech rozlohy Šumavy udržíme bezzásahové pásmo, které umožní přirozený vývoj tohoto území,“ uvedl ministr životního prostředí Ladislav Miko na evropské konferenci o ochraně přírody, která probíhá v Praze.

Ostatně jednání sám pomáhal připravovat ještě v době, kdy pracoval v Evropské komisi a nevěděl, že je bude zahajovat jako ministr české letní vlády. Konference sice nese oficiální název „Divočina a velká přírodní území v Evropě“; pod pojmem divočina (v anglickém originálním názvu wilderness) se však myslí spíše nenarušená příroda.

Neplacené přírodní služby

V Evropské unii představuje nenarušená příroda v průměru zhruba jedno procento rozlohy veškerého území – více je jí v severských a východních zemích, méně v západní či střední Evropě. Nenarušená příroda poskytuje člověku cenné, ale neplacené služby, od zadržování vody a brzdění povodní, přes udržování mikroklimatu, až po ukládání uhlíku z atmosféry a zpomalování globální změny klimatu. „A patří sem samozřejmě i rekreace,“ zdůraznil ministr Miko. „Když se připočítá, že celkově nás ekosystémy zásobují vodou a umožňují získávání potravin, dá se říci, že nám zajišťují sedm procent světového hrubého domácího produktu,“ řekl na konferenci Michael Hamell z Evropské komise.

Můžeme chtít po jiných, co neděláme sami?

Nenarušená příroda, jak vyplynulo z jednání konference, má význam při udržování evolučního potenciálu: umožňuje stálý vývoj rostlinných a živočišných druhů, který udržuje genetickou rozmanitost. Ta bude velice potřebná například v situaci, kdy změna klimatu výrazněji ovlivní život na planetě. „Evropané a další příslušníci rozvinutých zemí často radí rozvojovému světu, aby chránil svoji přírodu,“ konstatoval Ladislav Miko. „Máme však právo něco takového požadovat, pokud bychom nedokázali zachránit ani to jediné procento našeho vlastního území, které má zatím přírodní charakter?“ Přitom například zachování deštných pralesů v rozvojových zemích je důležité pro brzdění klimatických změn, které ohrožují celý svět. Konference by měla stanovit budoucí směry ochrany přírody v Evropě, včetně naznačení pravidel, které části prostředí má smysl usilovně chránit a které nikoli.

Společnost krátkozrakosti

Hostem konference byl rovněž bývalý český prezident Václav Havel. V projevu k účastníkům konference řekl, že mnoho lidí se dnes k prostředí, které nás obklopuje, chová, jako kdyby zítra měla přijít potopa. „Pro naši společnost je charakteristická krátkozrakost,“ uvedl Havel. „Žijeme v civilizaci poznání, informačních technologií, ale ztrácíme vztah k absolutním hodnotám,“ uvedl exprezident mimo jiné. Právě přírodě je podle něj něčím, co zůstává i dalším generacím. Pokud ji tedy lidé dalším generacím skutečně zanechají...