Trénovali, jak najít zapadlé turisty: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Trénovali, jak najít zapadlé turisty |Author=Jitka Šrámková |Date=2009-02-27 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respon…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:45


Trénovali, jak najít zapadlé turisty
Author Jitka Šrámková
Date 2009-02-27
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Šumavské Horské službě budou pomáhat strážci národních parků z obou stran hranice

Železná Ruda – Na pět desítek strážců národních parků Šumava a Bavorský les křižovalo včera na skialpinistických lyžích železnorudskou sjezdovku Samoty. Pod dozorem Horské služby trénovali případy, kdy budou pomáhat horským záchranářům, hasičům a policii při hledání zapadlých turistů.

„Všichni výborně lyžují, ale tréninkem se musí udržovat v kondici,“ uvedl referent strážců Národního parku Šumava Petr Šrail. „Jsou to lidé, kteří svůj rajón znají na Šumavě nejlépe, proto se čím dál tím víc snažíme využívat jejich schopností při záchraně turistů,“ vysvětlil Michal Janďura, šéf Horské služby v Železné Rudě. Uvedl případ, kdy se po orkánu Kyrill terén na Šumavě změnil k nepoznání a volal turista, že se ztratil a nevěděl, kde je. „Nakonec jsme se spojili se strážcem, který má terén mezi Pancířem a Prenetem na starosti, a který tehdy jako jediný teritorium znal. Turistu jsme nakonec zachránili,“ vylíčil Janďura. Připomněl i to, že Horská služba má na Šumavě 11 stálých pracovníků a 20 dobrovolníků. Pokrýt 1180 kilometrů čtverečních v tomto počtu je nadlidský výkon. „Jsme rádi za každou pomoc,“ připomněl Janďura.

Dobrovolníků, kteří chtějí pomáhat, je podle něj sice řada, ale jen málo z nich splní přísné požadavky, například musí uběhnout 12 kilometrů maximálně za hodinu. Potřebu dalších pomocníků demonstroval šéf horských záchranářů na příkladu některých akcí. „Když napadne hodně sněhu, jako v těchto dnech, tak se k zapadlému běžkaři někdy nedostaneme s technikou, například se skútrem, ale musíme po svých. Pro osmdesátikilového turistu ale musí vyrazit osm, deset lidí, protože v hlubokém sněhu se turista pronese a záchranáři se musí střídat,“ vysvětlil Janďura.

Přestože lidé mají k dispozici nové technologie na orientaci v terénu, například GPS, případů bloudění či náhlého infarktu z přecenění sil neubývá. Minulou zimu zaznamenali na Šumavě 724 úrazů za asistence Horské služby, letos už je to 606 ošetřených.

Lidé jsou nepoučitelní, stýská si záchranář

„Lidé jsou totiž nepoučitelní, když vyrazí na běžky, nevezmou si náhradní ponožky, bundu nebo kalhoty, aby v případě kolize, než k nim dorazí záchranář, neumrzli. V Alpách jsou opatrnější, protože obří vrcholy v nich vzbudí větší pud sebezáchovy, zatímco tady na Šumavě si řeknou, to jsou jen malé kopečky. Ale dokáží někdy hodně potrápit, navíc je to nejřidčeji obydlené pohoří v Česku,“ vylíčil Janďura. Na Šumavě je práce záchranáře obtížnější i z toho důvodu, že zatímco například v Krkonoších ve výšce nad tisíc metrů nad mořem nikdo nežije, na Šumavě ano, například v Horské Kvildě.