Zastáncům kůrovce na Šumavě pomohl bavorský soud: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:46

Vimperk/Mnichov – Bavorský ústavní soudní dvůr nepřímo zasáhl do dlouholetého sporu o to, jestli se v nejcennějších zónách českého Národního parku Šumavu mají kácet stromy napadané kůrovcem. Ústavní soudci posvětili rozhodnutí sousedního Národního parku Bavorský les, podle něhož se mají bezzásahová území postupně rozšiřovat, aby do roku 2027 dosáhly tří čtvrtin rozlohy parku.

Podobný spor jako v Bavorsku přitom řeší i české soudy. Když někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík rozšířil bezzásahové zóny na pětinu zalesněného území Šumavského národního parku, skupina tamních obcí – mezi nimi i Kašperské Hory či Stožec – podaly proti tomuto rozhodnutí žalobu. Úmysl podat na Bursíka a ředitele parku Františka Krejčího trestní oznámení v půlce května zveřejnil i bývalý socialistický premiér a neúspěšný kandidát na prezidenta Miloš Zeman. Bursíka s Krejčím označil za zločince, protože kůrovcové smrky ve vybraných oblastech odmítají kácet.

Zastánci kácení v propadlišti dějin

Verdikt bavorského ústavního soudu povzbudil zastánce nekácení na Šumavě. „Rozhodnutím bavorského soudu se pod odpůrci bezzásahového principu v Národním parku Bavorský les definitivně rozevřelo propadliště dějin,“ řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha, které na nedávné rozhodnutí bavorských soudců upozornilo. Na bavorské soudy se obrátilo Občanské hnutí za ochranu Bavorského lesa poté, co byla v roce 2007 novelizováno nařízení o tamním národním parku, které počítá právě s výrazným rozšiřováním bezzásahového území.

Bavorští ústavní soudci: Příroda si poradí sama

Spor se nakonec dostal až k zemského ústavnímu soudu, který rozhodl, že tento plán je v souladu s bavorskou ústavou. „Obava žalobce, že přirozené lesy ve vysokých polohách budou nenávratně ztraceny v důsledku nekonajících se opatření k boji se škůdci, není ničím podložená,“ citovalo verdikt soudu Hnutí Duha. Podle soudců si dokáže divoká příroda poradit s lýkožroutem smrkovým sama, jak ukazují i zkušenosti z velkého polomu z roku 1983. Na zasaženém území totiž vyrůstají nové stromky. „Na území Bavorského lesa a Šumavy po více než staletí vznikala a zůstala zachována bez lidských zásahů velká zalesněná krajina středohor,“ uvedli bavorští ústavní soudci.

Světoví ochranáři doporučují rozšíření i na Šumavě

Světový svaz ochrany přírody, u něhož si nechal vypracovat posudek už v roce 2003 tehdejší lidovecký ministr životního prostředí Libor Ambrozek, doporučuje, aby se bezzásahová území rozšířila i na Šumavě. „V souladu s odbornými doporučeními svazu by měly tyto zóny pokrývat okamžitě aspoň třicet až čtyřicet procent plochy národního parku a měl by být připraven plán na jejich postupné rozšiřování v dalších letech,“ konstatoval Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Plány šumavského parku jsou ovšem zatím skromnější. I tak záměr na další rozšiřování bezzásahových oblastí naráží na odpor některých šumavských obcí. „Současný rozsah tohoto území činí asi 20 procent lesů národního parku. Další rozšíření bude přicházet v úvahu v příštích deseti letech v rozsahu dalších osm až devět procent, ovšem bude-li schválen plán péče o národní park,“ konstatoval ředitel šumavského parku František Krejčí v on-line rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz