Jak minulý režim ničil Šumavu: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:46

Plzeň – Velkou výstavu fotografií staré Šumavy chystá na příští rok plzeňský publicista Zdeněk Roučka. Ten se letos vrátil k první ze série fotografických knih Tenkrát na Šumavě a její druhé vydání doplnil několika novými snímky. Cenné jsou hlavně černé stránky na konci knihy, které zachycují poválečnou devastaci Šumavy.

„Vojáci tehdy likvidovali vyrabované ruiny domů a kostelů v souvislosti s budováním železné opony a celá krajina tím byla zbavena důležitých orientačních bodů,“ říká Roučka. V knize se objeví dosud neznámé fotografie Prášil, likvidace 50 metrů vysokého kostela v Kapličkách nebo záběry z protiletadlových střeleb ve vojenském prostoru Dobrá voda.

Na příští sezonu chystá Zdeněk Roučka velké výstavy fotografií staré Šumavy v kašperskohorském muzeu a v některé z obcí jižní části Šumavy. Kolekce snímků mají pracovní název Šumavská smutnění a nabídnou unikátní, dosud nezveřejněné fotografie, které postihují poválečný vývoj oblasti. „Na jaře to bude právě 20 let od likvidace železné opony,“ vysvětluje Roučka. „Výstava to připomene snímky, které zatím nikdo neviděl,“ slibuje.

Fotografie získal jednak díky spolupráci s místními muzei, zajímavé objevy ale učinil také v archivech Ústavu pro studium totalitních režimů. Našel alba a písemnosti, které budou k vidění poprvé. Týkají se odstřelu kostelů v hraničním pásmu, ale třeba i v Nýrsku, ukazují zdevastované hřbitovy v Srní, na Kvildě či v Černé v Pošumaví. Řada fotografií zachycuje také samotnou železnou oponu a pohraniční stráž, která hranici východního bloku střežila.