Krejčí: Semenáčky kůrovec nežere: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:46

Ředitel Národního parku Šumava v on-line diskusi na idnes.cz

Za hodinu zvládl František Krejčí v českobudějovické redakci MFDnesodpovědět na 33 dotazů čtenářů tohoto internetového serveru. Všechny se snažil ujistit, že o lesy nemusejí mít strach.

České Budějovice – Čtenářům iDnes.cz odpovídal včera odpoledne na otázky v on-line diskusi ředitel šumavského národního parku František Krejčí. Během hodiny zodpověděl 33 dotazů – většinu z nich přetiskujeme. Týkaly se zejména kůrovce a usychajících stromů. „O osud Šumavy se není třeba obávat,“ ujišťoval Krejčí čtenáře.

• Marie z Třeboně: Chystá se dohoda ministrů ohledně Schengenu a prostupnosti hranic? Bude otevřen přechod na Modrý sloup u Modravy?

Ano, chystá. Dnes by měl tuto dohodu podepsat ministr životního prostředí Bavorska. V pondělí pak náš ministr. Předpokládám, že letos opravdu Modrý sloup otevřeme.

• Andula z Vimperka: S příchodem nového ministra můžete přijít o křeslo. Co byste pak dělal?

Zatím nevím. Nepřemýšlím o tom. Mám na Šumavě hodně práce, která mě velmi baví.

• Mirka: V televizi jsem viděla letecké záběry parku a je to dost hrůza. Tvrdíte, že stromy se nemají kácet, ale vždyť se kůrovec šíří. Jak tomu chcete zabránit?

V poslední době ukazuje televize často letecké záběry lesů parku, které pocházejí z oblastí ponechaných posledních zhruba patnáct let samovolnému vývoji. Na těchto územích se opravdu nesmí nic kácet. To, aby se kůrovec nešířil mimo tyto plochy, zajišťujeme jednak přesně stanoveným diferencovaným režimem péče o lesy a jejich moderní ochranou proti kůrovci.

• Míra: Jak dlouho bude trvat přirozená obnova zasažené části Šumavy? Dá se nyní vůbec říci, kdy se tam zase vrátí život a nebude to vypadat jako po chemickém náletu?

Odumřením dospělých stromů na části horských smrčin nic nekončí. Je to stále živý ekosystém, jen dočasně ve fázi rozpadu. Všechny ostatní fáze – obnova, dorůstání a stabilizace, jsou daleko delší. Obnova v horských smrčinách prostě není přerušena ani uschnutím dospělých smrků.

• Iveta z Prachatic: Co se stane, když v úterý rada parku neodsouhlasí nový návštěvní řád?

Postoupíme stanovisko rady parku k tomuto návštěvnímu řádu na ministerstvo životního prostředí. Doufám, že se pak tento případný rozpor obratem vyřeší a návštěvní řád tak jako tak letos vydá.

• Arnošt Marten: Proč správu parku za poslední dva roky opustila celá řada vysoce postavených pracovníků, třeba náměstci?

Přišel jsem na správu bez svého týmu náměstků. Postupně zefektivňuji a podle svého názoru dotvářím řídicí tým. Jsem z 80 procent hotov.

• Milan z Českého Krumlova: Není chybou, že vědce do vědecké rady parku vybírá ředitel správy parku, a obklopí se tedy lidmi nakloněnými jeho myšlenkám? Nebylo by spravedlivější, kdyby vědce nominovaly univerzity a další instituce?

Zastávám názor, že v radě parku mají být zastoupeni vědci z obou stran názorového spektra. Rada je poradní orgán ředitele, proto je musí jmenovat ředitel.

• Rosomák: Co budete chránit, až všechno sežere kůrovec? Semenáčky, co tam vyrůstají jako podrost, sežerou brouci taky. Není rozumnější vysadit původní les, než trvat na monokultuře z osmnáctého, devatenáctého či dvacátého století?

Semenáčky kůrovec nežere. Nemusíte mít strach, že kůrovec Šumavu poškodí celou. Porosty se soušemi po kůrovci v bezzásahových oblastech činí zhruba dvě procenta výměry lesů parku. V nižších polohách opravdu postupně zakládáme nový smíšený les i uměle.

• Jiří Krása: Nedávno jsem byl po dlouhé době na Šumavě, konkrétně nad Prameny Vltavy a na Bučině. Zhrozil jsem se. O kůrovci slýchám, ale že je to taková hrůza, to jsem nevěděl. Skutečně je řešením nechat stromy ležet? Budeme mít za 10 až 20 let úplně holé hory?

Podle vlastních i zahraničních výzkumů je jisté, že návrat lesa – horských smrčin, je zajištěn. Po deseti letech je zde přirozené zmlazení často tak masivní, že jím nelze ani projít.

• Martin: Lidé se do vysoce chráněných oblastí nedostanou. Než vyroste nový les, tak deště spláchnou půdu i s těmi novými stromky, kterými se tak vehementně oháníte...

V Evropě patříme k parkům s největším procentem volně přístupné plochy. Turisté mohou vstupovat do míst na více než osmdesáti procentech jeho rozlohy.

• Vítězslav R.: Kolem Roklanské nádrže a chaty jsou kvalitní cesty. Uvažujete, že tam pustíte turisty? A do Roklanské chaty?

Roklanská hájenka je masivně zasažena dřevomorkou, je nutné ji bohužel zbourat. Další využití lokality v současné době řešíme.

• Standa Grygar: Poznáte českého a rakouského kůrovce? Prý ti naši kůrovci podnikají nájezdy na rakouskou část Šumavy.

Kůrovec se vyvíjí na hřebenech na obou stranách hranice. Nastávají proto oba případy vzájemné „výměny“ brouků. Proto je nutná dobrá spolupráce se sousedními správci. Převládající větry vanou na Šumavě ale od západu.

• M. Rudolf: Co Šumavě nejvíce chybí, co potřebuje a jaký k ní máte vy osobně vztah?

Jsem na Šumavě doma. Jsem její součástí. Šumavě chybí klid na její citlivý rozvoj, klid na normální práci regionu a správy parku při tvorbě dobré budoucnosti promístní obyvatele a místní přírodu.

• Hanka od Prahy: Jak byste popsal kůrovce? Patří do lesa?

Kůrovec je tu o pár stovek milionů let déle než my. Musíme lépe chápat, kdy bude mít navrch kůrovec a kdy člověk.

• Honza: Jak funguje boj s kůrovcem v sousedních zemích, také se tam nesmí kácet?

Musíme rozlišovat lesy národních parků od lesů hospodářských. Ve srovnatelných parcích, jako je Šumava, se běžně praktikuje obdobný způsob jako u nás.

• Josef: Kde se kůrovec vzal? A jak dlouho tahle zkáza ještě potrvá?

Kůrovec ale nikam nezmizí. Smrky rostou na Šumavě zhruba osm tisíc let a kůrovec je tu celou dobu s nimi. Chová se jako klasická ohnisková hmyzí nákaza. Bude tu i po nás.

• Josef Novotný: To si skutečně spolu s Bursíkem a dalšími podobnými myslíte, že starostové šumavských obcí, jihočeští senátoři a bývalý hejtman, jsou opravdu nevzdělanci a omezenci?

Nerozumím přesně otázce. Jsem zvyklý o všem poctivě diskutovat a přinášet jen ověřené informace. A to očekávám i od ostatních.

• Čtenář: Všichni se ptají na kůrovce a na ohrožené stromy, ale je na Šumavě ještě něco ohrožené, o čem se tolik nemluví?

Kůrovec není hlavní problém Šumavy. Je jen mediálně nejznámější. Zajímat se je nutné i o bezlesí a velká volně žijící zvířata či o mnoho druhů rostlin a bezobratlých.

• Čtenář: Proč jsou některé části lidem nepřístupné? Není to škoda?

Ukáznění jednotlivci či malé skupinky neškodí. Proto od loňska organizujeme trasy s průvodci i do nejcennějších částí parku. Letos bude tento projekt pokračovat.

• Jan z Vyššího Brodu: Je nějaká sbírka nebo nějaká možnost přispět na boj s broukem?

Vše je financováno z veřejných prostředků. Ochrana lesa v parku je opravdu nákladná záležitost a i v případě rozpočtu našeho resortu patří k prioritám.

František Krejčí Narodil se roku 1963 v Rejštejně na Šumavě, kde dodnes střídavě bydlí – má také byt v Plzni. V dubnu roku 2007 se stal ředitelem správy šumavského parku, když vystřídal ve funkci tehdejšího ředitele Aloise Pavlíčka. Krejčí dříve pracoval na Státním fondu životního prostředí. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou – lesnickou fakultu. Absolvoval řadu odborných zahraničních pobytů a procestoval i národní parky ve světě. Věří, že se dočká doby, kdy budou mít starostové obcí i politici stejné názory jako správa parku.