Protikůrovcová armáda: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:46

Reakce na komentář Co sleduje šumavská protikůrovcová armáda z týdeníku Ekonom č. 20/2009.

Není zcela fér, když z několikaletého sporu o směřování Národního parku Šumava autor článku vypíchne zrušení národního parku, jak by si přáli někteří jihočeští byznysmeni používající politiky jako své „bílé koně“.

Je třeba připomenout, že prvních patnáct let od svého založení Národní park Šumava existoval jako „zelená střecha Evropy“ a byl tak také udržován. A nikdy nikdo z jihočeských podnikatelů jeho zrušení nenavrhoval. Radikální řešení ve formě zrušení národního parku poprvé před dvěma týdny vyslovil expremiér Zeman jako reakci na extrémně radikální prosazení takzvané „divočiny“ na Šumavě. Založení „divočiny“ v původních hospodářských lesích Šumavy neboli nezasahování proti kůrovci ve smrkových monokulturách, spustilo na Šumavě kůrovcovou kalamitu nebývalých rozměrů. Jako nezodpovědný experiment s neznámým koncem to opakovaně kritizují hejtmani, starostové a místně příslušní poslanci a senátoři.

Petici za zastavení tohoto experimentu podepsalo k dnešnímu dni devět tisíc lidí. A podnikatelé? Ano, největší jihočeští průmyslníci, ředitel Budvaru, majitelé Koh-i-nooru, EGE, Jihotransu, Motoru a dalších podniků zaslali již v loňském roce premiérovi žádost, aby se kalamitní situací na Šumavě zabýval. Prachatické státní zastupitelství má k dispozici expertní posudky, které škody na životním prostředí na Šumavě (pozor, nikoli na dřevu, ale na životním prostředí) vypočítávají v desítkách miliard korun. To, co nás spojuje, není jakýkoli podnikatelský zájem, ale touha zachovat Šumavu zelenou.