Debata o kůrovci se zintenzívnila: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:46

Nástup nového ministra životního prostředí Ladislava Mika znovu rozvířil debatu o kůrovci na Šumavě. Ochranáři ještě intenzivněji argumentují, že nejlepší je nechat přírodu normálnímu vývoji bez zásahů člověka. Zástupci obcí a krajů ze svých pozic neustupují a žádají zásahy proti kůrovci v obavách, že lýkožrout smrkový napadne další lesy. Proti sobě stojí i odborná veřejnost. V jednom z posledních prohlášení správy šumavského národního parku se praví, že vědecky dokázaný dolet kůrovce je maximálně 500 metrů. Navíc šumavský kůrovec je údajně v kleštích integrované ochrany lesa, a proto jsou obavy z jeho šíření zbytečné.

„Je prokázáno, že většina dospělých brouků dosahuje doletem hranice maximálně 500 metrů. Proti tomu, aby se kůrovec z parku nešířil, podniká správa množství kroků. V současnosti zejména zpracování stromů napadených kůrovcem,“ uvedl Petr Kahuda ze správy parku. Jeho výrok ale zpochybňuje profesor Vilém Podrázský z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze. „Podobná tvrzení parku jsou v rozporu s poznáním vědeckých odborníků na entomologii. Dosah kůrovce je prokazatelně daleko větší,“ sdělil Právu Podrázský. I Kahuda sice připouští, že takzvané pasivní šíření kůrovce větrem nelze vyloučit ani nijak ovlivnit, ale hned zdůrazňuje: „Takzvaný dálkový přenos lýkožrouta smrkového na desítky kilometrů, jako možnost jeho běžného způsobu šíření, není potvrzen ani odborníky. Obavy z masivního šíření kůrovce z NP Šumava do lesních porostů vlastníků v celém Plzeňském či Jihočeském kraji jsou liché.“

Aktivity ochranářů akcelerují poté, co ministr Miko na pražské evropské konferenci o přírodě prohlásil, že takzvané bezzásahové zóny v šumavském parku by se měly rozšířit ze současných 21 na 30 procent. Na to už reagoval jihočeský senátor Tomáš Jirsa (ODS). „Ministrem Mikem ohlašovaných 30 procent je 20 tisíc hektarů! Skupina vědeckých aktivistů podporujících divočinu na Šumavě již před dvěma měsíci publikovala své poslední výzkumy: horské smrčiny, ve kterých by se na Šumavě nemělo zasahovat, se nenalézají pouze ve výškách nad 1200 m n. m., ale kácet by se nemělo již v horských smrčinách ve výškách 1000 m n. m. Ve výškách 1000 m n. m. se nachází 40 procent Šumavy. Kůrovec má tedy stále co žrát,“ konstatoval Jirsa.