Šumava už není zelený oceán Čech: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:46

Tvrdí to výstava přístupná v rokycanské radnici, která k záchraně jejích lesů burcuje a sbírá podpisy pro zahájení boje za ni

Rokycany – Sdružení obcí Národního parku (NP) Šumavy burcuje k boji proti kůrovci. Ten, vzhledem k vytvoření bezzásahových zón, podle nich už značně zdecimoval Šumavu. Své tvrzení dokládají putovní výstavou. Ve čtvrtek byla zpřístupněna i v předsálí rokycanské radnice.

„Posláním Národního parku Šumava je uchování unikátního přírodního prostředí,“ zaznělo hned úvodem akce. „Z rozhodnutí ministerstva životního prostředí jsou ale lesní ekosystémy v národním parku devastovány a zcela ponechány kůrovci. Výsledkem jsou stále se rozšiřující tisíce hektarů suchých lesů a definitivní ztráta zbytků původních pralesů, likvidace genofondu šumavského smrku a následně zbytečně vznikající stovky hektarů holin,“ upozorňuje plakát doplňující expozici. „Lesy v Národním parku Šumava jsou dědictvím, které nám zanechali naši předkové, a nikdo nemá právo o ně připravit generace, které přijdou po nás,“ zdůrazňují odpůrci bezzásahových ploch v kůrovcem ničené lokalitě.

František Nykles, předseda Svazu obcí NP Šumava vyslovil v průběhu vernisáže požadavek, aby oblast nebyla vydaná na pospas správy národního parku a zejména pak jediného ministerstva, a to životního prostředí. „Chceme, aby o ní mohla rozhodovat i další ministerstva, logicky třeba zemědělství a vnitra. Problém kůrovce už zasáhl i sousední Bavorsko. Není pravda, že by se kvůli tomu rozepře s ČR už uklidnila, jak se tvrdí. Rakouská strana nadále přes Brusel uplatňuje náhrady škod kvůli z české strany nedodržené ochraně před kůrovcem.“

„Jen pro názornost, jak jsou ze situace zoufalí – Bavorsko se rozhodlo v sousedství našich hranic, ačkoli jde o rezervaci, kácet les naholo, jen aby uchránilo další porosty,“ upozornil Josef Vovesný ze soukromé lesní správy v parku. Na základě fotek pak dokumentoval například smutný osud Třístoličníku, kde podle něj není do hloubi dvou kilometrů žádný zelený les. I v okolí jsou už suché fleky, které se rychle spojují. A jmenoval další místa. „Vzhledem k tomu všemu, co tu bylo řečeno a co se naše sdružení snaží říci celé republice, jsme pro skončení s bezzásahových zónami a radikalní boj s kůrovcem a lýkožroutem smrkovým,“ apelovali oba představitelé sdružení obcí. Dodali také, že kůrovec sice podle historických zpráv na Šumavě vždycky byl, ale: „Naši předci, jak líčí i Klostermann, s ním odjakživa urputně bojovali,“ tvrdí odpůrci ponechání lesního ekosystému sama sobě. Současné rozšíření kůrovce na Šumavě není hra s malými čísly. „Při sedmitisícovém výskytu brouka se už mluví o kalamitě. A nyní tady v jediném lapači uvízlo i padesát tisíc kůrovců. A to jsou lapače patnáct metrů od sebe. Nikdy jsem takové množství neviděl. Na Šumavě už jde o pandemii,“ shrnul Vovesný.