Nedej se!, Kolonizace české krajiny: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:46

ČT 2, Nedej se!

Moderátor

• Volná krajina bez sídel, to je stále cennější bohatství, ze kterého člověk ulamuje víc a víc. Expanze civilizace v podobě výstavby na zelené louce zasáhla celé území našeho státu. Jsem v Borové Ladě, na samé hranici Národního parku Šumava, rozsáhlou rekreační vesnici.

Ing. Jana Hrazánková, starostka obce Borová Lada

Já osobně ty zkušenosti mám zatím mám docela negativní, protože osobně nesouhlasím s tím, co nám tady vzniká, nicméně smlouvy byly podepsány, pozemky byly prodány, takže v zájmu obce je, aby výstavba proběhla co nejrychleji a byla konečně už dokončena. I když v současné době si firma požádala o prodloužení stavebního povolení až do roku 2010.

Stanislava Barantalová, bývalá starostka obce Borová Lada

To rozhodnutí bylo dlouhodobé. Připravovali jsme se na to několik let, ale nakonec jsme se rozhodli, že bude nejlepší přes realitní kancelář, protože jsme chtěli ty pozemky prodat najednou, abychom mohli celý ten pozemek zainvestovat, protože celá strana obce na levém břehu Vltavy nebyla zasíťovaná a my jsme potřebovali finanční prostředky, abychom ta zasíťovat mohli všechno najednou. To byl ten hlavní důvod.

Autor

• Na leteckých snímcích z roku 2002 je v místech stavby rekreačního areálu vidět původní louky. Současná výstavba domů, sítě křižovatek a ulic je vpádem sídelní kaše do podhorské krajiny.

Dagmar Kjučuková, o.s. Okrašlovací spolek Zdíkovska

Tu kauzu jsem sledovala. Prvně jsme tu zástavbu shodili s tím, že jsme uvedli, že to není v územním plánu. Zastupitelstvo Borové Lady to dalo do souladu, takže se jim to dostalo do územního plánu a státní správa národního parku reagovala tak, že jim to v podstatě nevadilo.

Ing. Alois Pavličko, Ph.D., bývalý ředitel Správy NP Šumava

Já se považuji za člověka, který nastoupil do jedoucího vlaku a sledovat to za jízdy bylo velice obtížné. Pro mě osobně není tento soubor nějakým šťastným řešením. Také ho kritizuji. Na druhou stranu si ale uvědomuji, že obec přišla o původní lokality, kde nezískala vlastně pozemky a musela to nějak řešit.

Stanislava Barantalová, bývalý starostka obce Borová Lada

Určitě by se obec měla rozvíjet. To byl ten hlavní důvod. A my jsme potřebovali finanční prostředky, protože ta plocha byla veliká, abychom je mohli zasíťovat, a obec by na to nikdy z vlastních finančních prostředků nedosáhla. Když vám řeknu, že tehdy byly rozpočty obce 5 – 6 milionů korun a ta investice byla téměř 30 milionů korun, tak je z toho jasné, že bychom na to nikdy nedosáhli. Takže to byl ten hlavní důvod.

Ing. Alois Pavlíčko, Ph.D., bývalý ředitel Správy NP Šumava

Park neměl v té době důvod nevyhovět díky té situaci, že obec nemá pozemky, které by mohla využít, jak bylo deklarováno, pro své obyvatele. Druhá věc je, kam to sklouzlo. To znamená, pokud se objevili jiní investoři, není to dneska pro místní obyvatele, protože finančně na to nedosáhnou. A druhá věc je, pokud já budu chtít stavět nějaký obytný soubor nebo infrastrukturu, tak musím mít dopředu udělanou rozvahu. Pokud tohle břemeno přesunu na investora, nemusí to dopadnout vždy dobře.

Autor

• Další chybou obce bylo rozhodnutí prodat pozemky prostřednictvím realitní kanceláře. Tímto momentem obec ztratila praktické možnosti zasahovat do toho, kdo pozemky koupí a jaké domy na nich postaví.

Prof. RNDr. Michal Marek, DrSc., Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR

Když vznikají takové násilné krajinné prvky, násilná výstavba, tak to poškodí celkový ten ráz a je možné, že v horizontu současného uvažování to nikomu třeba nepřijde, nikomu to nevadí, protože to může být vyváženo něčím pro blaho obce. Kanalizace nebo podobně. Ale je pravda, že ráz té obce, ráz té krajiny je věc, která se vyvíjí dlouhodobě, vyvíjí se pocitově. Ale je to jeden ze základních atributů spokojeného a kvalitního života.

Dagmar Kjučuková, o.s. Okrašlovací spolek Zdikovska

Motivy obcí jsou jednoznačné. Pokud zastupitelstvo vidí v prodeji pozemků peníze pro obec, většinou neuvažuje už dál, komu to prodá, co se na tom postaví a jak to bude pro ty budoucí generace v těch obcích vypadat. Chyba především je v tom, že územní plány pro část Šumavy, národního parku i CHKO vytváří firmy z Budějovic, které jsou zaběhané určitým způsobem. Chybí opravdu firma, která uchopí tu krajinu, uchopí mystiku té krajiny a bude vědět, kam se ta obec má rozvíjet a bude opravdu přemýšlet, co nám budoucí generace řekne za to, co jsme jí tu vytvořili. Momentálně územní plány jsou vytvářeny tak, že obec nebo soukromník si stanoví, tady chci dům, tady silnici a některé firmy zakreslí a nepřemýšlí o tom, co se s tou krajinou stane.

Autor

• Podle informací developera se za rok a půl prodaly tři rodinné domy a deset apartmánů v pěti bytových domech. Domy i byty lidé koupili jako své druhé bydlení.

Ing. Jana Hrazánková, starostka obce Borová Lada

Negativ vidím poměrně velké množství. Jedno z negativ je, že nám tam vznikla místní komunikace. Nebudu zapírat, že tou místní komunikací chodí děti do školy, čímž se zvýšila bezpečnost, ale je to také komunikace, o kterou se obec bude muset starat nejenom v zimním období, kde údržba je velmi drahá. Dalším negativem je, že tam vzniklo veřejné osvětlení, takže obec bude muset platit veřejné osvětlení za svícení, starat se o tuto infrastrukturu. Vznikla tam kanalizace, vodovod. Toto jsou všechno věci, byť jsou vybudované nové, které budou v budoucnu přinášet obci spíš problémy a spíš to půjde do nákladů než do příjmů.

Ing. Alois Pavlíčko, Ph.D., bývalý ředitel Správy NP Šumava

Ty pozemky byly určeny pro individuální rodinnou zástavbu, kterou ta obec potřebovala. To, že to potom obec po schválení nabídne investorovi, který může být třeba ze zahraničí, a nejsou regulativy, to znamená, že je možné tam vytvořit takový soubor, to je už velice problematické a využívá to některých nedokonalostí v zákoně. A správa může potom vystupovat jako oponent pouze v případě jednotlivých stavebních povolení. Protože lokalita už je vlastně dána.

Ing. František Krejčí, ředitel Správy NP a CHKO Šumava

To je jedna z věcí, kterou jsem tady zdědil, když jsem sem před rokem a půl nastoupil. Jsou věci, které lze změnit, jsou věci, které už nelze změnit. Vždy když máme možnost i třeba už po vydání stavebního povolení ještě jednat s příslušnými investory, tak se snažíme v posledním roce a půl vyjednávat zlepšení stavebních řešení jednotlivých objektů. Doufám, že takový typ zástavby, jako je na Borových Ladách, už se na území národního parku ani v jeho nejbližším okolí nebude opakovat, protože přeci jenom, v čemž si i rozumíme se starosty, nevíme o tom, že by někdo se pozitivně stavěl k hodnocení tohoto projektu ze strany obcí ani ze strany správy národního parku.

Autor

• Developer MEI Moravia, který je v holandských rukou, se pokouší v tuzemsku stavět další rekreační celky, mnohdy podle holandského vkusu. O tom jsme už informovali v reportáži o záměru této firmy postavit u rybníka Dářko na Vysočině svéráznou Marínu. Původně se počítalo i s kanály holandského typu.

Ing. Jana Hrazánková, starostka obce Borová Lada

Za mojí působnost tady na obci se vedení v holandské firmě, které je majitelem firmy MEI Moravia, vystřídalo dvakrát. A každý má jinou strategii a jiné nároky, takže ani ten prodej domů nejde tak rychle, jak si zřejmě firma představovala. Ty ceny domků jsou hodně vysoké, takže ten prodej nejde tak rychle, jak se předpokládalo, byť to pozemky s těmi domy nejsou jenom na tuzemském trhu, ale i na zahraničním trhu. Zřejmě firma předpokládala, že zájem o tu výstavbu bude daleko větší, ale ukazuje se, že ten zájem prostě takový není.

RNDr. František Pelc, náměstek ministra životního prostředí

Jsme přesvědčeni, že postup v tomto případě nebyl zvolen nejšťastněji a že je potřeba k tomu přijmout určitá opatření. Bohužel těchto exemplárních případů máme po republice daleko více než jenom Borová Lada. V případě šumavského Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava chceme k tomu přistoupit s ohledem na specifiku toho území, aby došlo k možnosti určité obnovy zástavby, ale aby to bylo s ohledem na charakteristiku krajinného rázu a nějakou historickou tradici. Chceme tam vytvořit určité těleso, které bude tvořeno architektonickými kvalitními odborníky, kteří budou bezplatně sloužit, coby poradenství pro investory, případně obce, aby věděly, v jakých mantinelech je tam racionální se pohybovat, a na druhou stranu budou dělat určité předjednávání před jednání se správnou národního parku a chráněné krajinné oblasti, aby těch konfliktů bylo co nejméně na jedné straně. Na druhé straně, aby těch projektů, které jsou architektonicky sporné, bylo co nejméně.

Autor

• Kolonizace české krajiny probíhá i v okolí Lipenské nádrže. Už mimo park i Chráněnou krajinnou oblast Šumava. V případě Lipenské Maríny měli holandský investor a čeští projektanti poměrně volné ruce. Na rozdíl od Borové Lady se zde apartmánové byty dobře prodávají a fungují i sezónní pronájmy.

Ing. František Krejčí, ředitel Správy NP a CHKO Šumava

Myslím si, že Lipno ještě pořád zažívá rozvojový boom v rámci cestního ruchu. Možná to je dané i tím, že to vlastně bylo dlouho dobu v pohraničním pásmu, významná část toho Lipna, na pravou stranu se takřka nemohlo. A samozřejmě jde o to, aby se umělo skloubit a vyvážit tu kvalitu přírody, která je nabízena turistům a návštěvníkům, s typem služeb ale i s kvalitou života místních lidí. Pokud se toto podaří dobře vyvážit, tak pak i ty turisté, lidé, kteří chtějí opravdu zažít klasickou Šumavu, se rádi a léta vrací. Pokud tuto rovnováhu porušíme, toho jsou příklady z celé řady lokalit v západní Evropě, tak naopak Šumava bude dlouhodobě ztrácet své hosty, své návštěvníky jak v CHKO, tak v národním parku.

Autor

• Váš pohled na zástavbu na Lipně?

Ing. František Krejčí, ředitel Správy NP a CHKO Šumava

Je to spíš o tom, že si myslím, že takový typ zástavby se na Šumavu nehodí. Spíš bych si to uměl představit v zálivu Stavangeru v Norsku nebo ve Středomoří, ale osobně si myslím, že na Šumavě by se daly vymýšlet vkusnější a víc šumavské projekty, aspoň v těch částech, kde lze takto zastavovat území jako na tom Lipně.

Autor

• Je s podivem, že na jedné straně obec Lipno plánuje další výstavbu luxusních holandských apartmánů a současně toleruje zábor lipenských pláží polorozpadlými karavany, které připomínají jihoamerické slumy. Jiné zkušenosti s výstavbou rekreačních areálů existují na druhém konci Čech – v Podkrkonoší, kde vzniká několik holandských vesnic. Tady – ve Stupné u Nové Paky – by člověk nevěřil, že soubor roubenek vznikl v posledních deseti letech. A v těchto souvislostech se nabízí otázka. Co se stane, až se klimatické změny projeví naplno? Zůstane tato krajina ještě česká?

Jiří Brendl, starosta obce Vidochov

Je to vlastně vesnice ve vesnici, protože tam jsou na takové stráni, nikdo jiný tam téměř přístup nemá, tam jsou sami, mají tam svoje komunikace, všechno. A jezdí si po Krkonoších, což jim vyhovuje. Jak v létě, tak v zimě, to hodně lyžují. No ale to je všechno. Ráno odjedou, večer přijedou a tím to končí. Doufal jsem, že bude přínos, protože když začali, tak s tím, že bude postaveno pět, deset chalup, že tady dostanou lidi práci jak při výstavbě, tak při úklidu, tak nějak. Jenže skutečnost byla jiná. To si najali firmu odjinud. Tady z republiky, ale tady z okolí. A tady odtud nezaměstnali nikoho. Akorát tam je jeden správce ze Stupný, klíče dává a tak nějak, když se mění turnusy. A tím to končí. Pak ještě dostavěli chalupy a je jich celkem 29.

Autor

• Jaký profit má z toho obec?

Jiří Brendl, starosta obce Vidochov

Obec z toho má akorát z ubytovacího poplatku, což tady není ani lázeňský pobyt, tak to je pár korun za rok. Asi třicet tisíc.

Autor

• Na rozdíl od Borové Lady tady ve Stupné Holanďané vlastním prostředky udržují silniční síť a hradí osvětlení komunikací. Odpad ale likvidují po svém.

Jiří Brendl, starosta obce Vidochov

Asi tam mají zavedený jiný systém, protože dali do pytlů všechno. Zbytky jídla, papír, plasty, sklo. A dali to k nádobám, které tady je tříděný. Jenže firma svozová to neodvezla. To musí být buď v jejich pytlích, nebo roztříděný, což oni nedělali. Až po třech, po čtyřech letech se to dohodlo, že to tak nejde, tak začali třídit. Nádoby mají i tam, to obec zakoupila, a teď už tak nějak problémy nejsou.

Autor

• Zvažuje se rozšíření té vesničky?

Jiří Brendl, starosta obce Vidochov

Ze strany obce ne. Chtěli, přišli s návrhem na dalších 25 domů, ale zastupitelstvo to zamítlo z důvodu velkého provozu na silnici. Ani s nimi nejsou dobré zkušenosti, co se týče jako jezdců, protože nemají zájem uhnout. Jsou takoví páni silnice.

RNDr. František Pelc, náměstek ministra životního prostředí

Zdá se, že v případě Krkonoš, byli Nizozemci poněkud šetrnější při hledání nějaké pozice využití toho prostoru. Na druhé straně máme v Krkonoších dlouhodobě obrovský problém s rozvojem apartmánových bytů, které jsou poněkud větších rozsahů a dopady nejsou jen estetické, že se mění charakter podhorského nebo horského prostředí, ale přináší to sebou i obrovské zátěže na místní životní prostředí a na přírodu, které jsou nevybalancovány s únosností toho prostředí, takže současná politika ministerstva životního prostředí je hledat dohodu se samosprávami, která bude směřovat k tomu, že se budou stanovovat stropy, aby rozvoj apartmánových bytů v tom klasickém pojetí, když ne aby byl zastaven, tak aby byl omezen.

Autor

• Podle posledních informací zájem o výstavbu apartmánových domů vzrůstá i na Šumavě. Zejména v okolí Lipenské nádrže a na pravém břehu Lipna, na Zvonkové.

Dagmar Kjučuková, o.s. Okrašlovací spolek Zdikovská

Stávající ráz Šumavy ještě pořád v sobě ukrývá to tajemno a krásno Šumavy. A po nás přijdou další. Proto tak bojuji proti výstavbě tak velké a hromadné výstavbě, aby i ti po nás, co přijdou, mohli vnímat krásu volné krajiny, která dneska ještě na Šumavě existuje.

Autor

• Zástavba volné krajiny, sídelní mlhovina nebo také sídelní kaše je jako virus HIV. Změny jsou nevratné a účinný lék zatím nebyl nalezen.