Šumavští dřevorubci se bojí o práci: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:46

Nový způsob zadávání těžebních a pěstebních zakázek pro národní park se nelíbí ani starostům

Souhlasné pokyvování, ale na druhé straně i nevole a věcné výhrady doprovázejí prezentaci pilotního projektu zadávání veřejných zakázek na těžební a pěstební práce na území Národního parku Šumava (NPŠ) v roce 2009. Jak Právo informoval Tomáš Fait ze Správy NPŠ a CHKO Šumava, vedení parku už změny v získávání zakázek prezentovalo v Praze, Brně, Vimperku i ve všech šesti Územních pracovištích Správy NPŠ.

„Nové principy zadávacího řízení na rámcovou smlouvu, ale i v dalším kole tzv. minitendrů na konkrétní těžební a pěstební práce v lesích NPŠ si vyslechlo zhruba už pět set živnostníků a firem,“ upřesnil Fait. Připustil, že nabídková cena, kvalifikace, předání díla a další termíny jsou zatím pro některé z účastníků neznámými pojmy, ale zákon č. 137/2006 o zadávání veřejných zakázek stanoví nepřekročitelný rámec, který je dále smluvně upraven ve všeobecných obchodních podmínkách. Konstatoval, že zvolený způsob zadávání veřejných zakázek v podobě rámcových smluv a následných minitendrů je evropskou legislativou ověřený standardní postup. Ti dodavatelé, kteří získají rámcovou smlouvu, budou mít příležitost podávat konkrétní nabídky v takzvaném minitendru. „Tento proces je dále podpořen možností přípravy nabídek prostřednictvím internetu nebo v takzvaném informačním kiosku na každém Územním pracovišti Správy NPŠ a CHKO Šumava,“ vysvětlil Fait.

S nadšením se ale zmíněná změna nesetkala u většiny starostů šumavských obcí. „Jsme tu proto, abychom pomáhali a brali se za naše obyvatele, z nichž je spousta drobných podnikatelů a živnostníků. Těm zmíněná změna podnikání neusnadní, ale naopak zkomplikuje. Obávám se, že hodně místních lidí přijde o práci. Park má pořád plnou pusu trvale udržitelného rozvoje, ale to k trvale udržitelnému rozvoji nepřispěje. Spousta lidí, pokud vím, si u nás zakoupila tzv. železného koně a nyní splácí leasing. Když zde ztratí jistotu práce, budou ji hledat ve vnitrozemí,“ řekla Právu starostka Borových Lad Jana Hrazánková (nez.). Starostka dodala, že park zřejmě nedomyslel, že hodně lidí stále nemá internet a nemůže každý den běhat na polesí nebo telefonovat se správou, zda byl vypsán nějaký minitendr. Mrzí ji, že národní park se starosty chystanou změnu ale slůvkem nekonzultoval. V jednom se ale starostové a Správa NPŠ shodují. Nový způsob není v České republice zatím příliš využíván. Následujících dvanáct měsíců ukáže, kdo měl pravdu a zda změna místním obyvatelům prospěje, nebo jim naopak sebere práci a bude nutné vytvořit jiný model v intencích zákona o zadávání veřejných zakázek.