Lesáci bojuji s polomy a časem: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:46

Bude obtížné stihnout vše tak, aby se dřevo neznehodnotilo. Chybějí dělníci, pily jsou plné.

Plzeň - Čas tlačí správce lesu, kteří již zhruba měsíc odstraňuji následky větrné smršti. Lesní zákon jim totiž ukládá vytěžit popadané stromy do konce června kvůli nebezpečí napadení kůrovcem. Některé těžařské firmy přitom trpí nedostatkem dřevorubců. „Zatím jsme se vypořádali se zpracováním přibližně čtyřiceti tisíc kubíků polomů z celkových osmi set tisíc,“ uvádí Ivan Klik, ředitel Plzeňského krajského inspektorátu Lesů ČR. „Postupujeme nejprve od nižších poloh, kde hrozí nálety kůrovce dříve. Práce nám však potrvá celý rok. V současnosti řešíme problémy s přepravou, protože kapacita dopravních prostředků je omezena. Pokud dřevo nestihneme včas odvézt, budeme vytvářet náhradní skládky na polích a loukách a dřevo chránit proti kůrovci asanací, aby se neznehodnotilo,“ dodává Klik.

Inzerát: Hledáme dřevorubce

Lesní dělníky sháněla prostřednictvím inzerátu také radnice ve Všerubech na Domažlicku. A nakonec byla úspěšná. „Po vichřici nám padlo patnáct stovek kubíků dřeva, což je třikrát tolik, než normálně za rok zpracujeme. Jsem tu na práci v lese sám, a dříví bych nestihl v termínu dostat z lesa,“ říká správce všerubských lesů Josef Vaněček.

Likvidace polomů zpomaluje rovněž zpracování dřeva. „Pily jsou plné,“ potvrzuje Miroslav Sloup, vedoucí obchodního úseku Lesní společnosti Královský Hvozd.

Tato společnost se také potýká s nedostatkem zaměstnanců. „Zavázali jsme se, že do konce října postupně zpracujeme v okolí Klatov a Domažlic sedmdesát tisíc kubíků dříví, což u nás za normálních okolností odpovídá dvěma letům těžby. S vlastními kapacitami zaměstnanců bychom to nezvládli. Lidi sháníme, kde se dá,“ říká Sloup.

Pracovní posily přicházejí z oblastí, které větrná kalamita tolik nezasáhla, nebo ze Slovenska.

Zpracovatelské firmy najaté Lesy ČR si však stěžují, že jim dřevorubce přetahuje šumavský národní park. „Potřebovali jsme zdvojnásobit počet zaměstnanců. Národní park díky dotacím od státu však může platit za srovnatelnou práci daleko vyšší ceny, a tak dřevorubci jdou raději tam. Těmito nerovnými tržními podmínkami se cítíme výrazně postižení, zvlášť když s parkem přímo sousedíme,“ uvádí Miroslav Michna, ředitel lesního závodu Less & Forest v Sušici.

Park s pomocí od vlády

„Vláda vyčlenila na likvidaci následku orkánu v šumavském národním parku téměř devadesát milionů korun,“ přiznává Libor Hošek, vedoucí kalamitního štábu parku. „Finanční pomoc jsme potřebovali, protože máme parametry pro zpracování lesních polomů nastavené naprosto odlišně než v klasických lesích. Důležitá je šetrná těžba a nemůžeme ani zpeněžit všechno dřevo,“ argumentuje Hošek.

„Zhruba dvacet procent dřeva necháváme ležet v lese k zetlení. Je třeba obnovit lesní ekosystém. Při zpracování polomů musíme dále dbát na ochranu živočichů, nerušit například noční klid v tetřevích oblastech,“ dodává Libor Hošek.

V Národním parku Šumava orkán poškodil 687 tisíc metrů krychlových dřeva.

„V současnosti jsme zpracovali zhruba deset procent kalamity, což představuje více než šedesát tisíc kubíků dřeva,“ informuje mluvčí národního parku Radovan Holub.