Vydělá Šumava na kalamitě?: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:46

Možná proděláme, říká mluvčí

Šumava - Lednová větrná kalamita, která napáchala na území Národního parku Šumava obrovské škody, může být pro tuto instituci nakonec mimořádně výnosná. Veškerý prodej dřeva je totiž plné v režii správy parku. Ke konkrétním částkám se však nikdo z této organizace nechce vyjadřovat. My tu částku neznáme, a to ani přibližně, uvedl mluvčí parku

Radovan Holub.

V parku padlo přes 600 tisíc kubíků dřevní hmoty. Ceny za vykup dřeva se pohybuji zhruba od tisíce korun za rozštípané na papír až po tři tisíce za to nejkvalitnější, to vše za kubík, informoval Deník Jaroslav Kašpar ze společnosti Klatovské dřevo. Hrubým odhadem by tak šumavský park mohl za prodej dřeva utržit i více než miliardu korun.

V porovnání s rozpočtem parku, který vloni činil 43,5 milionu korun, jde o astronomickou částku, byť v ní nejsou započteny náklady, které zisk výrazně sníží.

Holub je však k těmto prognózám skeptický. Peníze budeme muset investovat do opravy cest, které jsou ve velmi špatném stavu, do zalesňování, potěžebních úprav a vyklizení klestu, upřesnil. Asfaltové i zpevněné cesty, které na Šumavě slouží i cykloturistům, budou podle Holuba následkem likvidace polomů ve stavu jako po šestileté těžbě. Navíc pily jsou přeplněné, a tak cena dřeva půjde dolů, vypočítává mluvčí vlivy na ekonomicky výsledek. Podle Holuba není vyloučeno, že organizace dokonce na kalamitě prodělá.

Ekologové se už v minulosti setkali s tím, že park měl sice velké výnosy z prodeje dřeva, ale zároveň velké náklady. přece nejde, aby na tom park ještě prodělal. Bylo by proto vhodné zpracovat dřevo jen tam, kde je to ekonomicky velmi výhodně, a na ostatních místech ho kvůli kůrovci jen odkornit a nechat zetlít, doporučuje Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Starosta Modravy Antonín Schubert pote, co viděl rozsah následku vichřice, se o profit národního parku neobává. Těžba i prodej by měly být ziskové. Je tam dost kulatiny, která je zdravá, prohlásil. Vadí mu však, že o rozsahu asanaci šumavských hvozdu rozhoduje správa parku sama. mělo by se na tom podílet přinejmenším i ministerstvo životního prostředí, poznamenal. V parku nyní pracuje zhruba 80 dodavatelských firem, které těží a odvážejí kalamitní dřevo, přičemž ve druhých zónách parku nechávají na místě 5 - 20 % dřevní hmoty k zetlení kvůli lepší obnově lesních ekosystému. V prvních zónách zůstává na místě sto procent dřeva, uvedl Holub.

Pro oblast Černé Hory, Modravských slatí, Ždánidel, Plesné nebo Polomu zpracovává odbor výzkumu a ochrany přírody zvláštní postup v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Je třeba dbát na důslednou ochranu ekosystému a živočichů. Nelze například rušit noční klid v tetřevích oblastech, upozornil Holub.

Zároveň se připravují podmínky pro zalesnění ploch vzniklých po těžební činnosti. Jelikož se očekává časný nástup jara, chystáme i razantní protikůrovcová opatření, jako je například instalace feromonových lapačů nebo otrávených lapáku, dodal mluvčí.

Park na tyto činnosti dostal od státu 90 milionu korun. Toto je půjčka do budoucnosti. Národní park Šumava bude v dalších letech o tyto finance krácen, reagoval mluvčí na kritiku, že stát neúčelně dotuje výdělečné aktivity.

Dosud firmy zpracovaly v parku asi jen desetinu polomů a vývratů (62 500 m2). Hmota se třídí na kvalitní a ostatní sortimenty.