Šumavské polomy shnijí v lese: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:46

Ministr životního prostředí Bursík se postavil za přirozenou obnovu části šumavských lesu

Vimperk – Zhruba pětina z celkem 65 000 hektarů rozlohy národního parku Šumava zůstane ponechána přírodnímu vývoji bez zásahu člověka. Takový je zhruba obsah dlouho očekávaného rozhodnutí ministra životního prostředí Martina Bursíka o budoucím vývoji šumavských lesů.

Ministr včera představil šumavským starostům novou koncepci ochrany národního parku, která počítá s tím, že zatímco se polomy po lednové větrné smršti z většiny území rezervace zpracuji a odvezou, zejména v horských polohách zůstane polámané dřevo ležet k zetlení a nebudou se kácet ani stojící stromy, napadené kůrovcem. Právě následky větrné smršti podle Bursíka ukázaly, že se takový postup vyplatí.

Jednoznačně se ukazuje, že v těch horských oblastech, kde se stromy kvůli kůrovci kácely, se les otevřel větru a při vichřici pak popadalo mnohem více stromu než tam, kde smrky zůstaly stát, tvrdí Bursík. I skupiny uschlých stromu podle něho funguji jako větrolam, který dokáže ochránit sousední porost, navíc pod jejich ochranou vzniká přirozenější, a tedy i odolnější les.

Experti, oslovení ministerstvem, proto podle něj po dlouhé debatě vybrali na Šumavě lesní porosty, které by se měly ponechat přirozenému vývoji. Celkově jde o zhruba pětinu rozlohy šumavského parku. Ve zbytku parku se ale budou polomy po vichřici velmi důsledně likvidovat, uvedl Bursík.

Bude kůrovcový mejdan?

Rozhodnutí ministra je přitom v mnoha ohledech průlomové. Celé roky se mezi odborníky i politiky vede nekončící spor o tom, které oblasti Šumavy mohou zůstat takzvané bezzásahové a ve kterých musí člověk přírodě pomáhat tím, že bude bránit nekontrolovatelnému rozšíření lýkožrouta.

Většina starostu šumavských obci však nadále zastává názor, že proti kůrovci by měl člověk bojovat naprosto všude, tedy i v národním parku. Ráda bych se mýlila, ale mám obavu, že nás čeká kůrovcový mejdan, řekla LN starostka Borových Lad Jana Hrazánková, původním povoláním lesní inženýrka. Obává se, že se kůrovec může z nezpracovaných polomů přes veškerá opatření šířit dál a způsobit uschnutí sousedních zdravých porostů. Do konce týdne by se měli podle ní nespokojení starostové rozhodnout, jakým způsobem budou proti ministerskému rozhodnutí protestovat.

Správa parku ale zase argumentuje tím, že zatímco mnozí politici varují před kůrovcem na chráněné Šumavě, obavu by měli mít spíše z toho, aby brouk nevletěl na Šumavu ze sousedních státních hospodářských lesů. V šumavském národním parku totiž Lesáci dosud zlikvidovali 11 % polomů, zatímco ve státních lesích se podařilo do minulého týdne odstranit jen 2 až 3 % popadaných a zlámaných kmenů.